Roads to Everywhere

[Charlie Weasley]

Ztuhne, a zaskřípe zubama, když se Beccy zmíní o dracích v gringottově bance, protože to je přesně ten důvod, proč dal v Rumunsku výpověď. Odmítl totiž, aby draci, které vypěstoval, pomáhal jim na svět a staral se o ně, byli týraní a utlačovaní v jeskyních hluboko pod zemí. Znechuceně zamlaská a několikrát roztáhne a stáhne prsty v pěst To jsi udělala moc dobře, kotě Opře se jí bradou o rameno Ta mince je ze Pohladí malou placku v její dlani Je ze zlata ukovaného v dračím ohni. Je kouzelná Povytáhne koutky nahoru a malinko se usměje. Je tvoje Políbí ji na spánek

[Rebecca Altamirano]

Rozevře dlaň a uchváceně zírá na minci. No teda..to je... Nenachází slova a tak jen sevře minci v dlani a zakloní hlavu. Úžasný... Zašeptá a políbí ho na hranu čelisti, protože výš momentálně nedosáhne. Tak to chápu, to bych taky nemohla dělat. A vůbec, nechápu, jak takový zacházení s živými tvory může kouzelníkům procházet. I mudlové mají něco jako zákony na ochranu zvířat... Kdyby o tom věděli, co se jim děje přímo pod nohama, co by si asi pomysleli? Že jsou kouzelnící horší než nějací barbaři ve středověku. Zamračí se, tohle jí štve už pěkně dlouho. Někdo by s tím měl něco udělat. Prohlásí zamyšleně a znovu se podívá na minci. Žijí ještě někde draci volně? Nebo je to už úplně zotročená rasa? Zeptá se nakonec a lehounce ho hladí po hřbetu ruky.

[Charlie Weasley]

(Iáách a Beccy čte Charliemu myšlenky! to se řekne )
Oni mě stejně zavolají abych se vrátil hladí ji po koleni a stehýnku Jsem rozhodnutý s tím něco dělat, i kdybych měl jenom s cedulemi pochodovat před bankou. Dokonce jsem Artiemu Billovi hučel tak dlouho do hlavy, dokud nedal u Gringottů výpověď ušklíbne se a pak se dlouze zamyslí Máme zmapované nějaké části světa, pár jich je v himalájských horách, vysoko v horách, kam lidi moc nechodí, ono těch magickcýh tvorů je tam povíc. Pak taky jeden lávový ostrov v pacifiku a v polárním pásmu v Rusku. Pár jich ještě volně žije, ale hádám, že je to jen otázka pár staletí než je lidi vyhubí zcela. Všechny jejich kousky těla jsou k něčemu využívány, blána ze srdce, krev, kůže, rohy, kosti, drápy... prostě všechno, jenom si ti kreténi neuvědomují, že pak už nebude z čeho brát

[Rebecca Altamirano]

(tvl mě to vůbec nedošlo:D jsem fakt nějak mimo:D ale tak co, vyjímečně mu vlezla do hlavy no:D )

Zavolat můžou...ale nemusíš se vracet. Pohladí o po tváři. Jen doufám, že nejsme jediní, komu tohle vadí. Kouzelníci a zvlášť ti čistokrevní, bývají k takovým věcem lhostejní. Neumím si třeba představit Luciuse, že by mu dělaly starost podmínky draků v bance. Ušklíbne se. A přitom právě takoví, jako on, by měli možnost něco s tím udělat. Povzdechne si nespokojeně. Snad něco vymyslíme... Zadoufá a pohrává si s mincí v ruce.

[Charlie Weasley]

(láách uspořádáme demonstraci za práva draků!)

Určitě, ty jsi hlavinka šikovná, nejenom hezká Sjede jí rukama na ňadra, takže jí dělá takovou dlaňovou živou ňadřenku a pěkně je potěžkává. No jo, Lucius na demonstraci, to by bylo něco pro Storm směje se a kousne jí do ouška Tak dál, zajímá tě třeba kolik jsem měl žen? zašušká jí do ucha kdy jsem přišel o panenství a s kým? zajede jí špičkou jazyka do ouška a ňadra v dlaních lehce stiskne

[Rebecca Altamirano]

Jo, představa k popukání. Culí se pobaveně. Mnoo já až tak zvědavá být nechtěla, ale když už jsi to tak hezky nakousl, tak se mi svěř, lásko. Zneužije toho hned, pootočí hlavu a líbne ho na krk.

[Charlie Weasley]

To víš že jo, a pak budu dokonce života, vlastně ještě dýl poslouchat jízlivé poznámky... zakření se a pak si na něco vzpomene a jde se trestat. rychle vstane a než se Beccy rozkouká, už ji uchycenou pod pažemi vleče do stanu

[Rebecca Altamirano]

Cože? Ty to jen tak nakousneš a já se nakonec nic nedovím? Zatváří se nespokojeně, ale to rychle vystřídá překvapení. Cože? Trestat? Za... Heeej! Vyjekne, ale musí se smát. Dozvím se, co jsem provedla? Zamrká na něj nevinně, když jsou už ve stanu.

[Charlie Weasley]

Ne neřeknu, protože cokoliv řeknu může být použito proti mě! Řekne s úculem a pěkně ji přiváže k židli Tak ty už si nepamatuješ, jak jsi mě před chvílí málem utopila?

[Rebecca Altamirano]

Zatváří se jak učiněný anděl. Já a topit tě? Nebo něco použít proti tobě? Zamrká na něj. Ani ve snu. Potřese hlavou a se zájmem pozoruje jak ji přivazuje. Začíná to být zajímavý... A má to být trest nebo odměna? Pozvedne obočí a zablýskne jí v očích.