Westeros

[Wenai Lafayette]

Jorah: Jolyne. +vyjede na něj prudce+ Radím ti, abys okamžitě nechal těch výmyslů a ukázal nám, co máš. +ukáže na něj prstem a vypadá to, že s ním už nebude vůbec žádná sranda+ Vem mě na půdu. Hned. +zavrčí a Jolyn jen vytřeští oči a na tu půdu ho teda vezme+

Wenai: No tak si ji tady, u všech bohů nechej! Nevěděla jsem, že někam pojedem, když jsem jí to říkala. +skříží si ruce na prsou+ Mě na ní zas tak moc nesejde, ale vysvětli si jí to sám. ++Člověk chce tady někomu udělat radost a tohle má z toho. +mrmlá si pod vousy a vejrá do látkové stěny, zjevně uražená+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +dělá jakože nic a vyjde taktéž na půdu, která je ale prázdná. Projde se po prknech a když vidí jak Lancemu vyvstaly kapky potu na čele, sem tam zadupe podpatkem, až se to ozve dutě+ ale copak to..... +rukou odmáchne skříň stojící na ukrytém poklopu a otevře to, uvnitř jsou hromady sušeného masa, zavařené ovoce, sudy s cukrem, solí a moukou, zelenina a truhlice+ můj pane +políbí ho na rty a zapálí si dlouhou dýmku+

Tyrion: Ty to nechápeš.... +zavrtí hlavou v dlaních+ našel jsem si ji když jsem se sem tehdy vracel +je zjevné kdy+ hlavu jsem měl plnou ztřeštěné okudlané špinavé holky.... a až ona mne naokamžik dokázala vytrhnout ze snění.... +koukne na ni+ neodjížděj

[Wenai Lafayette]

Jorah: +je vidět, jak je pyšný na to, jak má chytrou milenku+ Takže? +zvedne obočí a koukne na něj+ To bychom měli. +nahlédne do tajné spíže+ Deset pytlů obilí, pět pytlů tuřínu, sedm pytlů zelí, pytel zeleniny, bedna sušeného masa. Pošleš to na hrad. +chytne Syr za ruku a usměje se na ni+ My pojedeme dál.

Wenai: Víš moc dobře, že odjet musím. +řekne mu klidně, ruce si složí do klína a zase se na něj podívá+ Ale neodjedem hned, a nebudem tam dlouho. Je tu moc věcí, co ještě musím v Přístavišti... zařídit. +olízne si rty a koukne na něj+ Napadlo tě někdy +nakloní se k němu a ztiší hlas+ Že když by byl u mě a ty jsi přišel, tak by jsme ti mohly udělat radost obě. +v jejím úsměvu je vidět, jaká přesně by ta radost byla+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +musí se usmát, když vidí Joraha jako lenního pána, je pro tu funkci jak dělaný a doufá, že jeho matka uvidí jaký má parádní vliv na vazaly+ jistě můj pane +Lance se už tak neusmívá, spíš Syr zaslechla, když už obracela koně, jak tiše zaklel Čarodějnice, ale nechá to být bez povšimnutí. Když vyjedou ze dvora přistoupí s koněm vedle Joraha+ často se tě tví poddaní zkouší okrást?

Tyrion: +pomalu, ale jistě jak se k němu Wenai nakloní třeští oči, když mu sděluje své plány ohledně Šae a jeho a tak... nejradši by si naliskal, protože tahle možnost ho absolutně nenapadla, ale teď když ji vyřkla cítí, jak mu tvrdne úd+ jistě, odjet tedy musíš... +polkne+

[Wenai Lafayette]

Jorah: +vyskočí na koně a jede dál od hradu po cestě+ Ne, ne zas tak často. +zasměje se+ Většinou je všechno v pořádku, ale tenhle dělá problémy rád a často. Ale potřbujem ho, zvlášť teď, válka je na spadnutí a my budem podporovat Starky. +povzdechne si+ Což znamená, že budu muset jet taky.

Wenai: +usměje se na něj, poněkud triumfálně+ Ale nebuď z toho smutný, můj pane. +položí mu dlaň na stehno a mimoděk sjede na jeho mužství+ Já se brzo vrátím. +mrkne na něj, oddělá ruku a přikáže nosítkům zastavit+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +kdyby kůň nepokračoval dál v cestě sám, tak by se zastavil jako úderem blesku, jak teď zkoprněle sedí Syr+ ty... ty... +hlas má příliš stažený než aby to řekla a oči se jí zalijí slzami+

Tyrion: +sleduje tu bledou ruku, jak šplhá po jeho stehně jako nebezpečný had a poněkud hlasitě oddechne a pak se o něj pokusí infarkt+ kam jdeš? +vyhrkne ze sebe a chytne ji za zápěstí+

[Wenai Lafayette]

Jorah: +zastaví koně a podívá se na ni+ Lásko. +řekne tiše+ Mě to taky došlo až teď. Ale přece nemůžu... přece nemůžu odmítnout následovat krále. +řekne nešťastně+

Wenai: No... +koukne na něj+ Do města, plánovat, balit, hrát ty vaše výmysly o trůny. Nemám? +uculí se na něj a zvedne tázavě obočí+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +zavrtí hlavou a dvě osamocené slzy překlenou hráz řas+ ne to opravdu nemůžeš, je to tvůj úděl +neštastně se na něj usměje+ půjdu s tebou... nebo... ne?

Tyrion: +zjemní svůj stisk+ ehm... kdybys mi věnovala chvíli tvého tak drahoceného času, určitě by ze mne byl velmi, velmi štastný muž

[Wenai Lafayette]

Jorah: Syriano. +zatváří se, že mu to může srdce utrhnout a utře jí ty slzy+ Můžeš přece dělat, co budeš chtít. +usměje se na ni povzbudivě+ Jsi úžasná čarodějka. +snaží se nevkládat do hlasu škemrací tón, kterým by ji prosil, aby s ním šla, ale moc mu to nejde+

Wenai: +zasměje se+ O tom nepochybuji, ale ne tady a ne teď. Může nás každý vidět.

[Syriana Spinnel]

Syriana: Můžu? +zamrká překvapeně+ v tom případě mě od zítřka začneš učit jak se bránit... nebo možná spíš některá z tvých sester +opře si hlavu o jeho rameno, protože dál nedosáhne, když sedí oba na koni+ Představa války... smrti... zabíjení... zranění... nedostatku a tebe upprostřed toho všeho mi... mi trhá srdce na cáry

Tyrion: Kdy a kde? +zvedne obočí, nedočkavě, naléhavě+