Westeros

[Wenai Lafayette]

Jorah: +povzdechne si+ Ah, krásko... +vypadá trochu nešťastně+ Nevím, jestli ti dokážu pomoct, ale určitě se o to pokusím. +prohrábne jí vlasy+ A ty .. ty domů nechceš?

Wenai: +rozšněruje jí kalhoty a ji i sebe zbaví zbytků oblečení, přitiskne se klínem na její a vroucně ji políbí, načež sjede rty na její drobná ňadra+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +právě ji nachytal na hruškách, páč ona sama neví v tuhle chvíli co chce+ ehm... +dlouze vydechne+ nevím Jorahu... mám doma tři krásné děti a manžela který mě miluje, takže bych měla říct bez přemýšlení ano a ano, chci se vrátit domů, ale zároven od tebe nechci odejít. Netrap mne otázkami, můj rytíři, na které ti nemohu odpovědět bez trápení.

Brienne: +dodá si odvahy, jako správná rytířka, a upocenou dlaní sjede přes její půlky, stiskne a nechá své prsty sklouzznout ještě kousek níž a na špičkách jí utkví vlhkost Wenaina ženství. Prudce se nadechne její hvězdné oči se zamží vzrušením+

[Wenai Lafayette]

Jorah: +smutnýma očima se na ni podívá, ale kvůli ní z nich smutek vyžene+ Nebudu, slibuji. +nakloní se k ní a něžně a dlouze ji políbí+

Wenai: +tiše zasténá a pohlédne jí do očí+ Chceš to zkusit? +zašeptá tázavě+

[Syriana Spinnel]

Syriana: ještě nikam neodcházím, čas na smutek možná příjde s blížící se zimou +přišoupne se mu na stehna a jemně ho políbí+ Mám strach, Jorahu... +vdechne do polibku+ mám strach ze svého srdce, protože mám pocit, že mi bylo ukradeno

Brienne: Ano +broukne hlasem zhrublým touhou po něčem víc a trochu zatlačí špičku ukazováčku na měkkou tkán jejího ženství, až do ní vklouzne první článek prstu+

[Wenai Lafayette]

Jorah: Sem zima nikdy nedolehne. Ale chápu. +pokývá hlavou a kouká jí do očí+ A kdo ti ho ukradl, krásko?

Wenai: +pokývá hlavou a dech se jí zrychlí, trochu víc roztáhne nohy a poddá se jejím dotykům+

[Syriana Spinnel]

Syriana: Musíš se ptát? +usměje se mile a letmo se otře rty o jeho+ ale dobrá, jeden muž... nejspíš ho trochu znáš, když jsme se střetli poprvé držela jsem mu u hrdla dýku +dotkne se toho místa, kde se tehdy špička zabořila do masa krku+

Brienne: +Připadá si jako ve snu. Její dlouhý prst s tichým mlasknutím vjede do Wenai a Brienne cítí teplo a vlhko a když jím zakroutí tak hladké pružné stěny jejího lůna. Nedá jí to, a zkoumá ho, hladí a laská a přitom přitiskne své nezkušené, ale v tuhle chvíli velmi chtivé rty na její+

[Wenai Lafayette]

JOrah: A ty jsi mě hned tehdy okouzlila. +usměje se na ni šťastně a s jiskřičkami v očích, dlaněmi jí přejede po těle a chytne její ruku a koukne na ni+ Už máš varhánky.

Wenai: +upřímně reaguje na její laskání, když se dotkne toho správného místa, tak zasténá+ Ano, tam. +zašeptá jí horkým dechem do rtů a v klíně se jí hromadí vzrušení+

[Syriana Spinnel]

Syriana: och opravdu? +směje se a taky se podívá na svoje ruce+ a to jsem ještě své schopnosti ani neměla +stoupne si před ním, že jako vyleze z kádě+ půjdeš ještě ke královně? +kouká na něj dolů+

Brienne: +opětovně pohladí malý hrbolek uvnitř jejího těla a zatlačí na něj, očima bedlivě sleduje její tvář a má obrovské potěšení z toho, že jí způsobuje tak příjemné pocity+

[Wenai Lafayette]

Jorah: Myslím, že ty bys mě dokázala okouzlit kdykoliv. +usměje se jedním koutkem+ Ne, dnes už ne, pokud se nestane něco nepředvídatelného, což neočekávám. Budu tu s tebou

Wenai: +znovu ji zalije ta vlna vzrušení a poněkud nedočkavě vystrčí pánev proti její ruce, rty přejíždí po její bledé kůži a ovívá ji horkým dechem+

[Syriana Spinnel]

Syriana: +Tvář se jí rozjasní a pokud do ted´ myslela na nějaké chmury, tak se rozplynuly. Vystoupí z kádě a zamotá se do bílého lněného prostěradla a pak druhé nastaví Jorahovi, že ho osuší. Přitom si může důkladně prohléndou jeho tělo+

Brienne: +Napadne ji, že by mohla do té vhlké, horké, úzké kundičky zasunout další prst a tak to udělá, klouby jeho ohybu se dotkne několika míst, a pak prsty roztáhne od sebe. Dlaní zatlačí na pahorek rozkoše+