Westeros

[Wenai Lafayette]

+Jorah na ni kouká, částečně nevěřícně, částečně zmateně, až nakonec se posadí+ Věřím ti, Syriano i když... je to dost neuvěřitelné, to je fakt. +chvilku přemýšlí+ Já nemůžu odejít od Danaerys, ale +koukne na ni+ můžeš jít se mnou. Pojď se mnou, zde v Quarthu je spousta moudrých lidí, možná ti některý z nich poradí. Pomůžu ti, jak budu moct.

+opře se o strom a drží hlídku až do rána, když se začne rozednívat, tak vstane a najde potok nedaleko, svleče se, vejde do něj a začne se umývat studenou vodou, až má na těle husí kůži, potichu si u toho zpívá nějakou písničku+

[Syriana Spinnel]

Já to chápu, Jorahu, nechci po tobě abys opustil své povinnosti +pousměje se a pak se na něj zkoumavě zadívá+ mám jít s tebou? +ošije se, ale pak zatřepe hlavou, jako by z ní chtěla všechny výčitky vytlouct+ K čertu s tím vším, jo, půjdu s tebou než se stane co má být +přejde k němu, zhluboka ho políbí a oči má přitom zavřené+ jestli se tedy chceš

+trhnutím procitne a hned začne pátrat po své noční společnici, urovná si nákrčník a po stopách se vydá za Wenai, když ji spatří nahou v potoce, horko jí stoupne do tváří, pak se ale neslyšně vydá zpět, tak aby Wenai nevěděla, že ji viděla a k snídani se jí podaří chytit veverku, kterou dělá nad horkými žhavýky, ve kterých se rýpe klackem+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na ni a pohladí ji po tváři+ Jistě, že chci. +obejme ji kolem pasu a přitiskne k sobě+ Snil jsem o tom, že se vrátíš. Že tě budu objímat a svírat v náručí. Řekni .... že to není sen...

+Oblíkne se jen tak zlehka, vestu a kabát si vezme do náruče, na sobě má halenu a kalhoty a boty, oblečení hodí k ohni a prohrábne si mokré vlasy až se kolem rozhodí kapičky vody+ Tak co? Můžu jít s tebou na jih? +zeptá se Brienne a usměje se na ni a jen doufá, že ji nepošle do háje+

[Syriana Spinnel]

Není to sen +projede prstama přes jeho skráně a obkrouží mu rty+ nemohla jsem na tebe přestat myslet +opře se čelem o jeho+ snažila jsem se, opravdu ano, ale... +pokrčí rameny a o to víc ho obejme+

+Dělá jako by si jí až teď všimla, zvedne zrak od veverky a přikývne+ jistě že můžeš jet se mnou, nějaký čas +roztrhne veverku v půl a do jedné části se s chutí zakousne+ moje klisna nás obě unese

[Wenai Lafayette]

+její slova mu na tváři vykouzlí úsměv, něžně se zadívá do jejích očí a když ho obejme, tak ji taky objímá, rty jí přejede krk, nadechne se její vůně a v kalhotách mu to začne tvrdnout i když se snaží na sobě nedat nic najevo+

+vesele a poněkud úlevně se na ni usměje+ Děkuju. To bude o hodně víc příjemný, než se trmácet sama. +když za sebou zaslechne koně, jak jde, tak se ohlídne a zamračí se+ To je můj kůň. +kouká na Mefista, osedlaného a vůbec a trošku se zamračí+ On se.. asi odvázal.

[Syriana Spinnel]

+Cítí v klíně jak ji tlačí přes látku jeho tvrdnoucí mužství, všechna únava z cesty jako by rázem zmizela a Syr se vlila do žil nová krev. Stáhne mu z hrudníku košili a nechá ji spadnou na zem, dlaněmi přejíždí po opálené kůži pevného břicha a zas a znova vyhledá jeho rty+

Pane jo, +obdivně hvízdne a obejde hřebce kolem dokola+ dobrý zvíře, buď ráda že se ti nezatoulal, byla by to škoda. Jedeme? +přehodí přes svou klisnu sedlo a nachystá ji na cestu+

[Wenai Lafayette]

+dech se mu zrychlí a přitáhne si ji k vášnivému polibku, celé jeho tělo je napjaté a v jednom ohni a nemůže za to horké podnebí Quarthu, chvatně jí svleče halenu a rty vyhledá její ňadra a přisaje se na bradavku, laská ji jazykem, dokud neztvrdne, pak druhou+

+usměje se+ Je starej, ale mám ho ráda. +přiváže za sedlo svoje věci a botou rozhrábne oheň a pak se vyšvihne na koně+ Jedem. +kývne+ Pořád po Královské cestě, že?

[Syriana Spinnel]

Ohm +zavrní a zakloní se v zádech, až jí vlasy spadnou na záda v rudé záplavě. Nehty mu přejede po zádech až k bedrům, jemně ho povalí na postel a lehne si na něj zatímco si obkročmo sedne na jeho nohy, skloní se k jeho tváři a zasype ji drobnými polibky+

+Vyšvihne se na koně, přilbu si uváže k pasu a ostruhami popožene klisnu do klusu+ jo pořád po královské cestě, když to dobře půjde dnes budeme spát v pořádné posteli. +už ta předsdtava je lákavá po tolika nocích v přírodě+

[Wenai Lafayette]

+nechá ji dělat si s ním, co se jí zlíbí a cítí se u toho naprosto nádherně, dlaněmi vyjede po jejích bocích výš, na její ňadra a začne je jemně laskat, špičkou žaludu se jí otírá o břicho, protože už je tvrdý jako skála+

Vážně? +je vidět, že je tím nadšená+ A dalo by se tam sehnat i něco pořádnýho k jídlu? Já bych si dala... +přemýšlí co by si dala a bezmyšlenkovitě se jednou rukou hladí na žaludku+ Já bych si dala žebírka s česnekem a čerstvej chleba a hrachovou polívku... +vypadá zasněně+ Ty jsi říkala, že jsi rytíř, že? +přestane myslet na jídlo a vrátí se k Brienne+ Čí jsi rytíř?

[Syriana Spinnel]

+Zvedne se na kolenou a lasturkou se jemně otře o špičku jeho žaluda, sevře u toho rty, aby nesténala nahlas a zapře se rukama o jeho hrudník, zatímco na něj pomalu dosedne, co nejvíc to jde+

No... +kouká na ni trochu vyjeveně+ já myslím že se tam najíme dobře, i když nevím jestli budou mít co zrovna chceš +už jenom při tom jak to Wenai vyjmenovala se jí bolestně zakručelo v žaludku+ Jsem rytíř a sloužím paní Catelyn Stark ze Zimohradu