Zahrady

[Fabien]

(Nejsem si teď úplně jista, ale ve Švédsku můžou do armády i ženy? )

Tir: Hmmmm...+brouká jí ddo bříška, jak nad ním stojí.+ Nechtěl bych si ani představovat, že bys nebyla...Ještěřičko...já vím, že někdy žárlím...ale já tě tak hrozně...miluju..+posadí si ji na klín a vezme si její ústa v dechbberoucím polibku.+

[Tirage]

(jasně, tam je ta emancipace. tady taky můžou. ale tam berou jen ty s velkejma... ambicema )

Fab: taky tě... ale to už nedopoví, protože se líbají. dlouze a vášnivě. hladí ho po ramenou a sjíždí dlaněmi na záda. když se musí oba nadechnout, řekne. ale já nechci nikoho jinýho, nemusíš žárlit, lásko... poposedne si na něm a jemně se otírá klínem o jeho erekci - zatím ještě ve spodním prádle asi .

[Fabien]

(Myslíš, že jako zbrojej proti Japonsku? )

Tir: (Kalhotky visej na větvi! ) Tohle její kočkování a otírání...hmmm! Fab je z toho celej napruženej a v pozoru (všude!)+ Já se budu hrozně snažit nežárlit...slibuju...a nezlobit...ale teď bych trochu...+vezme jí za zadeček a nadzdvihne ji, aby se pohodlně usadila.+

[Tirage]

(jasně, Tir jo, ale nikdo neříkal, že si Fab sundal i trenýrky... zase... to se nám opakuje. no dobře, no. nebo chodí běžně na ostro? i na karneval?)

Fab: nechá se navést a pohodlně se usadí. políbí ho a začne se na něm pohybovat. takhle bys trochu?

[Fabien]

Tir: (Trenýrky mívají většinou ve předu takovej ten rozpínací nesmysl, aby se chlapům líp čůralo, ne? )
+Úplně spokojeně si úžívá toho pocitu, jak do ní vstupuje.+ Takhle trochu a možná bych si dovolil i víc?...+jak jí drží za zadeček lehounce si jí nadzdvihne a zase spustí po penisu dolů.+

[Tirage]

Fab: dělá přesně to, co Fabien chce, ale stejně si neodpustí slastně vydechnout. ty si pořád dovoluješ víc a víc, Fabienku.

[Ares]

Vyjde ze dveří a kráčí dál, ale ne moc daleko, jen tak, aby nebyli na doslech. Předpokládá, že Becca jde za ním.

[Rebecca Altamirano]

Jde za ním zhruba dva kroky, je uvolněná, ale rozhodně neztrácí ostražitost. Když se zastaví, zůstane taky stát, skříží ruce na prsou a vyčkávavě se na něj zahledí. Takže?

[Ares]

Zastane a otočí se k ní. Tak vážně jak jen je to v jeho stavu možné, jí pohlédne do očí. Chci se ti omluvit. To jak sem tehdy v baru vyjel na tvého přítele. Promiň. Chtěl jsem to udělat už dřív, ale nebyla příležitost. I když se to snaží na sobě nedat znát, je už celkem na mol. Nejspíš si to, co jí říká, zítra nebude pamatovat. A nejspíš by jí to vůbec neříkal, kdyby v takovém stavu nebyl. Teď ale v jeho očích může vidět, že to myslí upřímně.

[Memory]

Vylezie na chvíľu na čerstný vzduch, sadne si na njbližšiu lavičku a konečne si vyzuje tie vysoké štekle.