Putyka

[Ares]

Jistě, že ty nejlepší. ušklíbne se pobaveně. Někdy zapomínám, že tam děláš. zasměje se tím rozpustilým plamínkům v jejich očích. Zamyšleně ji poslouchá. No uvidíme. řekne napokon vážněji a pořád se tváří zamyšleně.

[Rebecca Altamirano]

Nejen dělám, já to tam napůl vlastním. Zasměje se. Chvilku ho bezeslova pozoruje. Co tak zamyšlený? Zeptá se náhle a pronikavě se na něj zadívá.

[Ares]

Také se zasměje. Tak se už vůbec nedivím, že děláš guns takovou reklamu.
Vzhlédne náhle od sklenice a zadívá se jí pronikavě do očí, pak ale po chvilce uhne pohledem a rozhlédne se kolem, jakoby hledal nějakou výmluvu. Jeho oči se ale opět zastaví na ní, v jeho výrazu je něco zvláštního. Bojíš se někdy smrti, Rebecco?

[Rebecca Altamirano]

Jeho otázka ji dost překvapí. Vážně se na něj zadívá. Ne..smrti se nebojím. Navíc jsem pro dost lidí už vlastně mrtvá. Ale není to smrt, čeho se bojím. Ale umírání. A vlastně se dá řict, že se nebojím své vlastní, ale toho, až budou umírat ti, které miluju. Moji přátelé. Pokrčí rameny. Ale je to prostě něco, s čím se musím smířit. Podívá se mu do očí. Proč se mě na to ptáš? Prohlédne si ho zkoumavě.

[Wenai Lafayette]

+dojde tam, okolí si moc nevšímá a sedne si k baru+ Nazdar, +kývne na barmana+ Jak je? Dej mi pivo.

[Barman]

+šoupne jí tam pivo+ Sháněl tě tu Cobb, prej jestli bys mu s něčím nepíchla.

[Wenai Lafayette]

no, to teda nepíchla. +napije se a zapálí si cigáro+ Vždyť víš, že ve snech už nejedu, je to sice zábava, ale vzniká na tom strašná závislost. A markýz, ten se tu nestavoval? Nebo někdo kolem?

[Barman]

Ne, ten tu nebyl. Ani nikdo kolem, starej Bailey radši neslízá a znáš ostatní, to spíš na trhu.

[Wenai Lafayette]

Na trhu, +poškrábe se na hlavě+ A kdy zas nějakej bude, a kde? Možná bych se tam zašla kouknout.

[Barman]

Další bude v Národní portrétní galerii, +koukne do kalendáře+ ve čtvrtek večír. Kdyby jsi tam šla, mohla by jsi mi něco sehnat?