*V posledním momentu záblesku světla se zdá, že u jednoho ze stolků sedí Jean-Claude, jako po celou dobu představení, až v posledním okamžiku je na zlomek sekundy vidět jeho safírové oči a rudou oblíbenou košili. Do naprosté tmy se ozve jeho hlas, nyní vláčný jako tekutý med, tolik podobný Asherovu a přesto o něco hmatatelnější*
Doufám, že se vám dnešní představení líbilo..*zvuk hlasu se přítomným otírá o kůži na zádech jako hřejivá kožešina* pokud ano, budeme rádi za vaše ohlasy v poště...a třeba vám do budoucna vymyslím další vzrušující podívanou...*ve tmě, ze které jako by vysvítaly rudé krvácející lístky růží a J-C rudá košile je slyšet jeho tichý smích, který se pomalu vzdaluje. Pak světla v sále rozsvítí a místo roztříštěného skla na stolech leží květy pokryté slzami vody*