Hlavní salon - podium

[Lanevra]

°Pohled na iluzi Paříže jí vžene nostalgii do tváře. Zavzpomíná na staré dobré časy. Trochu nakloní hlavu ke Styx protože slyší její překotně tlukoucí srdce. Připadá jí to rozhodně jako krásný zvuk°
Lezou ti do hlavy °praví k Memori šeptem a koutkem oka si ji prohlíží, co ona na to°
°Přestane se starat o Memori a obrátí pohled raději na nádherné zvíře na podiu.(nemyslím Ashera, i když...)°

[Aubrey]

*tiše se usadí k jednomu ze stolků, kolem obestřen mrazivou prázdnotou a sleduje dění na podiu. Vypadá jako mramorová socha, úplně nehybná, bez jakékoliv známky života.*

[Styx]

+sleduje, jak dvě silné osobnosti, nádherný leopard a upír krouží navzájem kolem sebe a připomíná jí to krotitele a jeho divokou šelmu, která odmítá poslušnost, ale nakońec se podřídí, fascinuje ji ta upíří moc, teprve teď si uvědomuje, jak je mocná a zamrazí ji+

[Nathaniel]

Seskočí z podia pružným skokem a prochází mezi stolky, otírá se hostům o nohy, odvážlivcům, co ho pohladí po hebké srsti, laškovně olízne ruku a v jeho očích se zřetelně odráží jak se dobře baví a užívá si pozornosti. Když se dostane ke stolku, kam se usadil Aubrey, ostražitě se přikrčí a upřeně ho pozoruje, krouží kolem něj, ale nejde blíž než na metr a půl. Nakonec se zastaví a napůl podražděně a napůl vyděšeně zařve a sekne směrem k němu tlapou. Pak se rychle otočí, jakoby se bál jeho reakce a skokem dlouhým snad čtyři metry se dostane zpět na podium, kde se začne lísat k Asherovi, jako přerostlé kotě.

[Aubrey]

*nehne ani brvou, když Nath míří k němu, jen aura jeho píchající moci zesílí. Není sice opředena takovou silou, jakou disponuje Asher, ale o to je surovější a nevybíravá. Oči mu potemní, když leopard sekne, ale krom napjatých svalů se ani nepohne.*

[Asher]

Hrdelně se zasměje, když se k němu Nath přijde schovat a pohladí ho po hlavě. Leopard jen přivře spokojeně oči a ohlédne s k Aubreymu, jakoby věděl, že teď mu už nic od něj nehrozí.

Raději běž, než tu ještě dojdeš k úrazu. Řekne s úsměvem Nathovi, ten mu olízne ruku a záblesku jednoho z blesků, stále křižujících oblohu, proskočí iluzí, která se zavlní a zmizí ze scény.

Asher dojde na okraj podia a zadívá se do publika. Každý teď může cítit tíhu jeho staletí, dusivá síla jeho moci je pokrývá jako těžká deka, která nehřeje, ale chladí. Náhle se zvedne prudký poryv větru, jakoby snad se k bouři přidalo i tornádo a potrhá Asherovou hedvábnou košily, až se rozevře a odhalí jeho bledou, zjizvenou hruď. Jaro může mít různé podoby...tu krásnou a dokonalou... zlehka si přejede rukou po hladké kůži....a tu divokou, nespoutanou a nebezpečnou...Strhne ze sebe košily úplně, z posledními slovy se naposledy zableskne a když se Asherova iluze rozplyne, je i on pryč.

[Aubrey]

*podium i sál jsou nyní prázdné jako na začátku, světla potemní a pouze bodový reflektor vypíchne pomalu vstávajícího Aubreyho. Ten zvedne proti světlu ruku s nataženými prsty, takže hra stínů a světla zvýrazní ostře řezané rysy jeho tváře, na okamžik je vidět jeho krutý úsměšek, když si uvědomí, že zbyl jako poslední, na jedno mrknutí oka je vidět v úsměvu problesknout špičáky.


Pak spustí ruku a chystá se odejít, když si všimne na karafě na stole odrazu růže, která se stále zevnitř tlačí na povrch místo jeho vlastního odrazu, stejně jako na ostatních stolech v dalším skle, tu ve sklenici na vodu, tu v broušené karafě*

[Styx]

+nedokáže se nabažit dnešního skvělého vystoupení, neví, kam se dřív koukat, jestli na nádhernou dravou šelmu, nebo Aubreyho, z kterého sálá ostrá magická moc, anebo Ashera, fascinujícího boha, nakonec si vybere jednoho z nich a zpod přivřených víček ho vzrušeně pozoruje, ale neprozradí, který z nich to je, po chvíli, když se iluze a s ní i Asher rozplyne, je hluboce zklamaná, že trvala jen tak krátce, přesto si ji vryje hluboko do paměti+

[Aubrey]

*rozhlédne se po divácích s pátravým výrazem, jestli se jim hra iluzí líbila, pár ji neznatelně přikývne, jakoby uvnitř hlavy slyšeli nevyřčenou otázku. Aubreymu přeběhne po obličeji krutý úsměšek a zlehka se dotkne nejbližšího skla na stole. Karafa s vysokým pichlavým zvukem pukne na několik částí, stejně jako další sklenice na ostatních stolcích. Místo tekutiny, která byla uvnitř ovšem skutečně vypadnou růže, které vypadaly jako odraz, osvobozeny od svého skleněného vězení. Dopadají jedna po druhé na všech stolech na ubrus-a umírají. Reflektor ozářující místo, kde prve stál Aubrey, nyní prázné, pohasíná.*

[Lanevra]

°Jen tiše sedí. Naprosto uchvácena těmi nádhernými muži a hlavně jejích mocí. Od ostré, bezmála sadistické až k jistému druhu něhy, nebo jak jinak to nazvat. Ashera rozhodně od teď považuje za jednoho z nejkrásnějších mužů co za všechny ty roky viděla. Když všichni zmizí trochu se jí uleví v ostražitém napětí, takže se uvolněně opře. Nějak se jí nechce tleskáním přerušit tu atmosféru, takže čeká který hrdina to udělá jako první.°