Hlavní salon - podium

[Rebecca Altamirano]

Taky se pohodlně usádlí do křesílka a těší se na představení.

[Lanevra]

°Se schovívavím, ale velice laskovím usměvem pozoruje její nadšení. Posadí se vedle ní°

[Memory]

"Páni, vy sedávate vo VIP sekcii?" uznanlivo pokýva hlavou. Posadí sa na volnú stoličku a ochutná nápoj.

[Jean-Claude]

*jakmile dámy usednou, atmosféra ještě více zhoustne...ve sklenicích a na dalších plochách se odrážejí květiny, jakoby rostly zevnitř skla a snažily se dostat ven*



*Odněkud se ozve J-C sametový hlas, který hladí po tvářích a šeptá nemravná francouzská slůvka do vlasů*

Bonsoir mesdames, jsem rád, že jste dnes večer přišly...opravdu rád. Protože dnešek je vyjímečný. Jako oslavu jara a všeho kvetoucího jsem se rozhodl vytvořit nové představení, které uvidíte. Pohodlně se usaďte a nechte se unášet na vlně nového života...a nebo převlečené smrti?*dodá po menší pauze škádlivě* To nechám na vás...každopádně, vítejte ve Slastech a dnešním světě iluze!



(dnešní vystoupení bude ozvláštněno obrázky pro dokreslení atmosféry...snad se vám budou líbit:))

[Neferet]

+přijde na poslední chvíli už si myslela, že to nestihne, udejchaná, jako by běžela, nepozornovaně vklouzne na své oblíbené místo u VIP stolku a ani nemuká+

[Styx]

Mem: Stálí zákazníci +uculuje se+ Tak máme vyhrazená ta lepší místa. A taky Becca, ta přece tady pracuje

+zaposlouchá se do sametového hlasu, do slov, která značí příslib něčeho nového, zavrtí se netrpělivě, jak se těší+

+mávne na Nef vesele+

[Lanevra]

°Všimne si Neferet a mírně na ni v pozdravu kývne, pak se zase zaposlouchá do hlasu. Konečně něco co jí skutečně uchvátilo.°

[Rebecca Altamirano]

Úplně a naprosto se uvolní, takže i moc a energie,která se kolem ní normálně vznáší téměř pohasne, takže vypadá skoro jako člověk. Chce si dnešek užít jako člověk, jak nejvíc je to možné:)

[Tony Dolohov]

+potichu vejde dovnitř, sedne si někam dozadu, odkud má dobrý rozhled na celou místnost a zrakem rychle vyhledá Styx, aby ji mohl mít celý večer pod svojí ochranou+

[Robert]

*světla v sále úplně pohasnou, aby nerušily další vystoupení. Je naprosté ticho.Tma se pomalu na podiu rozesvětluje a ztetelivého vzduchu se vyloupne první z iluzí, jarní les...Z dáli je slyšet ševelení listů, matně je možné si uvědomit, jak je les plný životů. Z tmavého rohu iluze vystoupí z obrazu Robert, pro dnešek oděn do lahvově zelené saténové košile a útlých kalhot. Živě přitančí až na kraj podia, a iluze se rozprostře kolem něj, ze svým světle zeleným vnitřním světlem*