Parket

[Wenai Lafayette]

Byron: Tak tohle asi nepřekonám. +směje se jak blázen, pak se chce zatočit a samozřejmě slítne a směje se ještě víc+ potřebuju dalšího panáka!

[yohannka]

+no jak ju tak sleduje, tak ona ještě pěkně zrudne+ mhmm, ale to je zajímavý! Já právě moc upírů neznám. Tady z klubu znám teď vlastně.. jenom vás +usměje se na něho hezky+ a jinak.. Postracha.. toho od manori.. určitě ste o něm slyšel. A vlastně i Rebeccu, ta tu taky pracuje +vzpomene si+ a... jestli se vás můžu zeptat...+pohrává si se skleničkou+ jste rád, že jste upírem nebo byste byl raději.. normální smrtelník? +koukne na něho mile nevinně+

[Byron]

Wenai: +směje se a tahá ji na nohy+ No jasně, ale ten ty potřebuješ pořád. Tak pojď. +jde s ní zase na bar a radši ji přidržuje+

[Beatrix]

Kristián: +to si piš, že následuje zarazený pohled+ Ne..to..neměla sem na vás sahat...Omlouvám se...+cítí se trapně, že ho tam takhle obtěžuje debilníma otázkama a ještě je mu evidentně nepříjemný, když se ho dotýká+
To bych asi ani prozrazovat neměla, ačkoliv nejde o žádný tajemství. +zavrtí hlavou+ Neurazil. Jenom vy neznáte mě, já neznám vás, a vy možná ani nechcete. Nechci vám to tady komplikovat.

[Kristián]

+Tak to Bea zle pochopila. Típne dopoly vyfajčenú cigaretu v popolníku a otočí sa k nej. Vážne sa jej zahľadí do očí.+ Nie, to ja sa ospravedlňujem. Vy ste veľmi zaujímavá žena, Beatrix. Nechcem, aby ste si mysleli, že som nejaký odľud. Svoje súkromie si strážim, to je pravda, ale.... +pousmeje sa, potom odrazu posmutnie.+ ...v mojej minulosti sú veci... +sklopí zrak, keď ho zas zodvihne, opäť sa usmieva i keď stále trochu smutne.+ Môj život je teraz trochu komplikovaný, no napriek tomu by som vás rád lepšie spoznal, ak s tým samozrejme budete súhlasiť.+

[Lanevra]

Ares: °Taky ho obejme někde nad pasem a přitulí se k němu jako kotě° Asi už od začátku °neví jak dlouho před jejím příchodem to tu poprvé otevřeli° Degustovala jsem jim tu krev °ať je tam jakákoliv hudba začne na ni tancovat°

[Beatrix]

A čí život není? +posmrkne a obrátí do sebe skleničku+ Podívejte se třeba na Mýtinku - jeden tragéd vedle druhýho! Vy mě chcete poznat? A co já?! Já o vás nevím vůbec nic! Připadám si jak otravná blecha, která furt doráží pitomejma otázkama, na který nechcete odpovídat. Tak né no! +Kristián může pozorovat jeden z jejích naprosto běžných hysterických záchvatů...+ A ještě k tomu všemu! +má co dělat, aby se nerozbrečela+ Netuším co je to odluuud! +což vypadá docela vtipně jak je z toho nešťastná+

[Ares]

A tvůj verdikt? zeptá se s úsměvem. Jen tam tak stojí a se zalíbením pozoruje její pohyby, její vlníci boky. Tuším bych tě měl nechat častěji opít, hezky se na tebe dívá, když se takhle odvážeš.

[Aubrey]

+no jak ju tak sleduje, tak ona ještě pěkně zrudne+ mhmm, ale to je zajímavý! Já právě moc upírů neznám. Tady z klubu znám teď vlastně.. jenom vás +usměje se na něho hezky+ a jinak.. Postracha.. toho od manori.. určitě ste o něm slyšel. A vlastně i Rebeccu, ta tu taky pracuje +vzpomene si+ a... jestli se vás můžu zeptat...+pohrává si se skleničkou+ jste rád, že jste upírem nebo byste byl raději.. normální smrtelník? +koukne na něho mile nevinně+

*zatváří se potěšeně, že jenom jeho* Postracha...*podmračí se malinko nad tím jménem a chvíli uvažuje* takový...v obleku..trochu..zneklidňující*vzpomene si, že snad ho zahlíd, jak se byl domlouvat na něčem s J-C* počkejte..tenhle...a ona, mají něco jako...společného?*naznačí a zachichotá se, jako když se sype rozbité sklo* to je dobré..*nadechne se, aby se uklidnil* to jsem nevěděl...*nakrčí čelo* jo. ta tady pracuje.*potemní mu pohled* zatím...*pak se otřepe a zase se na ni usměje* kdybych byl normální smrtelník...hodně věcí by mi uniklo..a některých by se raději nedožil, pravda..*připustí* ale jinak..většinou to má spíš výhody.

[Rebecca Altamirano]

(láách úplně jsem ztuhla, když yohi zmínila moje jméno jo tak zatím jo... )