Dojo

[Ares]

Snad vědomí, že je nesmrtelný, nebo fakt, že nemůže tak celkem odtrhnout pohled od Beccinho těla, mu zabrání její léčku překouknout a najednou se octne bez zbraně. Je na něm vidět, že ho to trochu zaskočilo, no v okamžiku se opět usmívá. Zvedne ruce nahoru v bezbranném gestu. Hledí jí vyzývavě do očí, co to jiskření mezi nima jen prohlubuje. Měl jsem pocit, že minulé kolo jsem vyhrál já, Rebecco. Takže je to ve skutečnosti jedna jedna. Jak skloní zbraň, postoupí o tu vzdálenost k ní, jakoby ho to k ní jednoduše táhlo...co i táhne..... Měli bysme se domluvit na ceně pro vítěze, co říkáš? navrhne s malým zábleskem v očích.

[Rebecca Altamirano]

(lach, jsem fakt mimo nebo co, jasně že jedna jedna jsem nějak přestala přemýšlet nad tím, co píšu )

Zůstane stát na místě, jen trochu vzhlédne, aby mu stále viděla do očí. Jakýho vítěze? Je to nerozhodně ne? Usmívá se a v očích jí blýská.

[Ares]

Zatím. usměje se a zablýská na ni svýma očima.

[Bruno Duvenblejt]

Málem tady usnul v koutě, když neslyší řinčení zbraní a jak je tam oba vidí, jak zírají na sebe, je mu jasné, že pokračování už asi nebude. Alespoň ne v Dojo. No, tedy, nic moc, zamumlá si pod nos. Zvedne se a jak tiše přišel, tak tiše i odejde.

(konec?)

[Rebecca Altamirano]

(no my jsme pak tak nějak pokračovali na večírku - chat - a z večírku na mém sídle..ehm... )

[Bruno Duvenblejt]

(jo ták, chudák Bruno by tady vyseděl vejce:D)

[Styx]

+dorazí na schůzku s Postrachem, vejde rovnou sem a počká tady na něj+

[Postrach]

*když zaslechne v doju klepnout dveře, přesune se ze zahrady sem, volně ve sportovním, dokonce i kravaty se vzdal:)* A...tak sis to nerozmyslela..výborně..*pousměje se* chceš se na něco zeptat, vyjasnit si, nebo můžeme rovnou začít?

[Styx]

+cukne sebou, jak se tam Postrach znenadání objevil+ Nerozmyslela +zavrtí s úsměvem hlavou+ ...a jen doufám, že toho nebudu litovat +culí se (zatím) vesele+ Využívám svého práva ptát se... nevím, jestli později budu schopna mluvit +zaksichtí se+ Chtěla bych mít trošku představu... zhruba... co se bude dít. Mám vždycky radši jasno předem.

[Postrach]

+cukne sebou, jak se tam Postrach znenadání objevil+ Nerozmyslela +zavrtí s úsměvem hlavou+ ...a jen doufám, že toho nebudu litovat +culí se (zatím) vesele+ Využívám svého práva ptát se... nevím, jestli později budu schopna mluvit +zaksichtí se+ Chtěla bych mít trošku představu... zhruba... co se bude dít. Mám vždycky radši jasno předem.

To je rozumné..*přikývne* Ale nečekej zatím nic závratného...nejdřív tě nechám trochu zahřát a protáhnout. Aby sis neutrhla sval hned na začátku*což skoro zní, že později se jí to klidně stát může* a pak si tě vyzkouším...*zatváří se výhružně* ne, nečekám nějaký vytříbený styl, jen prostě bych rád věděl, jak jsi na tom se sílou a reflexy. Pak se budeme mít od čeho odpíchnout a začít trénovat to, kde jsou největší mezery. Pak, až budeš připravena, ti pozvu sparing partnera. Zatím si budeš muset vystačit se mnou...*přejde si doprostřed* co takhle pár koleček na prokrvení?*mávne rukou podél obvodu doja*