Střelnice

[Manori]

aah..vítejte...*oplatí Krisovi úsměv* tak jste si k nám našel cestu? *mrkne na něj vesele a pak se zase věnuje Luccovi, po očku ale sleduje, jak si povede, je tak trochu zvědavá*

[Kristián]

Zvedavosť je mocné poháňadlo. +Povie s úsmevom a keď sa Man venuje opäť svojmu zákazníkovi, nasadí si slúchadlá, vytiahne berettu, odistí. Na začiatok triafa len do statických terčov. Jeden výstrel do hlavy, druhý do srdca. Robí to tak vždy, aj keď ide len o obyčajných ľudí. Jeho výstrely sú presné, každý zasiahne svoj cieľ a robí to s takou ľahkosťou a samozrejmosťou, akoby zbraň bola časťou jeho tela. Po vystrieľaní zásobníka opäť nabije a tentoraz sa pustí do pohyblivých terčov, kde okrem presnosti precvičuje aj svoju rýchlosť (v rámci ľudských možností samozrejme).+

[Manori]

*jen přihmouří oči a když vidí, s jakou lehkostí střílí, poznamená si v duchu, že to nebude jen tak do pomyslného bystrozorského bločku*

[Kristián]

+Keď vystrieľa ďalší zásobník, zaistí berettu, vráti ju do púzdra a vytiahne SIG Mosquito. S ním už strieľa len na pohyblivé ciele a aj keď nie je s touto zbraňou tak zžitý ako s berettou, i tak sa zakaždým presne trafí.+

[lucca vialli]

(Tak zase šup zpátky!)

Manori: Myslím, že není nutné, abychom byli v tom podniku inkognito. Tedy pro mě to nutné není. +Podívá se též Postrachovým směrem.+ Vskutku - muž každým coulem! A jaký má skvělý vkus! +Usměje se na Manori.+ Madam, pokud nějaký muž pochybuje o lásce k vám, je pravděpodobně nemocen a měl by navštívit nejbližší nemocnici.+ Odloží zbraň a dvorně jí políbí ruku.+ Tu pistoli koupím...a pokud již máte po práci, zvu vás na skleničku čehokoli - kromě mé vlastní krve do toho zázračného podniku! A můžeme pohovořit i o mém problému.

[Manori]

*čím dál víc se nestačí divit, pokaždý se trefí, hmmm...to už není jen tak, takže si umíní, že na něj se bude muset opravdu juknout blíž a otočí se zpátky k luccovi*

Lucca: dobrá, jak si přejete...*musí se trochu usmát a pak mírně zčervená* ale nepřehánějte, milý pane vialli...*na chvíli se radši věnuje tomu, aby mu tedy přichystala i náboje rovnou a mohl si Siga hned vzít s sebou* oni ani tak nepochybují, to spíš já nevím, co bych chtěla..a pak to tak dopadá....*ani si neuvědomí, že použila množné číslo, holt zvyk ze Slastí:). Když ji políbí ruku, tak se na něj musí usmívat* skvěle..náboje jsem vám taky přichystala, tak si ji rovnou můžete vzít...jen se připravte, že v klubu budeme muset zbraně odevzdat...panují tam docela přísná pravidla...ale vždycky se mi o ně hezky starali, takže bych se toho nebála...ne, nemám už dalšího zákazníka, takže ráda vaše pozvání přijmu.*zasměje se rozverně* a o krev vás nepřipravím, to nemám v povaze, na rozdíl od jiných..*zamrká vesele a zamkne panel s náboji* jak jste tady? autem?*zajímá se, jak se tam tedy dopraví*

[lucca vialli]

Manori: Původně jsem přijel vozem, leč v tuto chvíli by asi bylo lepší psí spřežení. +Pohladí svou novou zbraň.+ Po takové době nová láska a už by mi ji chtěli vzít? Ale budu vám důvěřovat, madam. +Nabídne Manori rámě a odvádí jí ze zkušebny.+

(Dále PS?)

[Manori]

Tak psí spřežení nemáme...tak pojďme..*odejdou - jj, dále PS*

[Kristián]

+Keď Mosquito druhý raz cvakne naprázdno, spokojne si zloží slúchadlá. Nabije ho opäť svojimi nábojmi, rovnako ako berettu pred tým a poberie sa na recepciu.+