Recepce a vchod

[Ares]

Věřím vám. Přikývne, ne proto, že by se jeho pohledu lekl, ale proto, že muže jako je Postrach dokáže respektovat. Jeho pohled mu pokojně oplácí. Bude možná lepší, když nebudete vědět, co je to za kov. Stačí mi i obyčejný, možná trochu odolnější, aby se hned tak nezničil. Podstatné je, aby vypadal stejně. No nemůžu si dovolit ho tady nechávat, nebo ho někomu půjčovat, byť i jen na chvíli. Peníze nejsou problém. Dodá tiše.

[Postrach]

dobře, pak se pokusí kov napodobit co to půjde...*pokrčí rameny, nemíní ho přesvědčovat, když mu to nechce povědět* je to k vaší škodě, že to nebude zbrojíř vědět...ale respektuji přání. *zavrtí hlavou* v penězích to není. Jak chcete po někom, aby vám vyrobil repliku něčeho, co v životě neviděl? A tohle není jen tak obyčejný meč, rozměry i tvarem...*vysvětlí* nemusíte mít strach, že by si někdo dovolil něco s ním provézt...*zamyslí se* nevidím řešení, pokud ho alespoň na minutku nepustíte z ruky...mohou to změření provést tady...před vámi...pokud to pomůže...a nepotřebují k tomu meč moc..osahávat, pokud jde o to...*navrhne* zbrojíř, co má na starosti magicky vylepšené zbraně bude nejrychlejší...a pak si ho můžete odnést.*zadívá se na něj* víc vstříc vám už vyjít nemůžu. nebo ho můžete dát mě, zapíšu jim tady míry před vámi a pořídím snímek. Kouzly sloužit nemohu...*navrhne ještě* ale pokud ani mě nevěříte v manipulaci s mečem....*nechá to vyznít do ztracena a vyčká, jak se rozhodne*

[Ares]

Chvíli ho zamračeně pozoruje a přemýšlí nad jeho návrhem. Je to těžké dát někomu do rukou pro sebe potenciálně smrtelnou zbraň.... Dobrá tedy, změřte ho a vyfoťte. Podá mu meč. Chci být ale u toho.

[Postrach]

(lach..jako by ho měl Postrach propíchnout tím mečem...)

*vyčká, než se rozmyslí* dobře...nikam s ním nepůjdu...*vytáhne zpod recepčního pultu foťák a měřítko a nějaký papír s metrem a tak* mohu...*natáhne tedy ruku, nerad by, aby si to Ares v poslední chvíli rozmyslel a tu ruku mu usek...vezme si od něj meč, zkušeně ho potěžká v ruce...položí ho na pult a přeměří..volnou rukou si rychle zaznamená údaje potřebné pro výrobu, včetně pár poznámek, co si tak za tu chvíli všimne..když je meč změřený a zvážený, udělá několik snímků a zase ho Aresovi podá zpátky, jílcem napřed* tak prosím..vracím v jednom kuse...*zadívá se na něj klidně a čiší z něj něco, co nutí člověka mu věřit* mělo by to stačit...*ještě zkontroluje, jestli něco neopomněl...a fotky, jestli jsou dostatečné i s měřítkem* dejte nám nějaký čas, než ho vyrobí...ale zařadím ho nahoru, takže zbrojíř začne okamžitě...*srovná si papíry*

[Ares]

Dobrá. Vezme si od něj meč. Děkuji. Když bude hotový, pošlete mi, prosím, do hotelu správu. Přijdu si pro něj. Kývne Postrachovi na pozdrav a vyjde ven.

[Postrach]

*jen se za ním chvíli dívá, pak zavolá zbrojíře a zadá mu práci....sám se jde dát do kupy na večer*

[Ares]

Objeví se tam, postaví se ku pultu a čeká na Postracha.

[Postrach]

*vidí Arese na bezpečnostní kameře, tak vyjde z dílny, v ruce kopii meče* Zdravím, tak tady je...*přejde hned k věci a podá mu vyrobený meč, k nerozeznání od originálu*

[Ares]

Vezme si od něj meč. Nejdřív si ho pozorně prohlídne, centimetr po centimetru a pak s ním zkusí několik cvičných výpadů. Vypadá dobře. přikývne. Ale jeho skutečnou kvalitu odhalí až boj. Nemám teď čas to ale zkoušet. Kolik za něj chcete?

[Postrach]

*kývne* to jistě...*vyjede mu účet a podá mu ho* jestli ho budete chtít vyzkoušet, až budete mít chvilku..klidně přijďte...