Recepce a vchod

[Kristián]

Áno. +Povie stručne s úsmevom a vyťahuje peňaženku.+ Beriete aj eurá?

[Zbrojíř]

Jasné...*kývne a namarkuje mu celkovou částku a podá účtenku* zase přijďte...klidně dřív, než vystřílíte všechno stříbro..*pošoupne k němu náboje* počty by měly souhlasit...*poznamená ještě*

[Kristián]

Ďakujem. +Zaplatí a vezme si krabičky s nábojmi. Prepočítavať to nebude...komu by sa to aj chcelo, však. Krabičky len tak otvorí, aby zistil, či sú tam správne typy, rozlúči sa vyjde von, kde má zaparkovaného Hummera. Naštartuje a pred tým, než sa poberie domov, zamieri na Mýtinku.+

[Zbrojíř]

*vylepí aspoň nějaký propagační "vánoční plakátky"*




a ozdobí stromeček:

[Ares]

Vejde dovnitř, obezřetně se rozhlídne a čeká, než ho někdo obslouží.

[Postrach]

*A Postrach se zrovna vrací z "práce" do druhé, méně krvavé práce druhé, tak si Arese všimne* Ale..zdravím...nějaké přání?*oklepe si z kabátu vločky a pak se na něj podívá* jdete si zase zatrénovat?*napadne ho, sjede si ho pohledem*

[Ares]

Pan Postrach. Kývne mu na pozdrav, tváří se však velice napjatě, jako když někam pospíchá. Ne, dnes ne. Chtěl bych si zde objednat meč.

[Postrach]

*přimhouří oři, napětí mu neunikne, ale neptá se* ale samozřejmě...*přikývne* předpokládám, že jste se díval, co tady máme, ale máte na mysli něco více speciálního...jak by měl tedy vypadat?

[Ares]

Ty meče, co tam mají jen odmávne rukou, jakože ho nezajímají. Koukne se obezřetně kolem, jestli je někdo neposlouchá, pak sáhne po ten svůj, vytáhne ho a ukáže ho Postrachovi. Z rukou ho však nepustí. Chci přesnou repliku tohohle meče. Vím, že takový kov není možné sehnat, no byl bych rád, kdyby se dal případně použít v boji. A nerad bych, aby se o tom někdo dozvěděl. Dodá tiše a výhružně při tom přimhouří oči.

[Postrach]

*sjede si pohledem meč* podle toho, co je to za kov? možná byste se divil, čeho všeho jsou naši výrobci schopni...nezapomínejte, že mohou využít mnohých..magických způsobů a slitin..a dost dobře i některé standardní součásti tak dobře nahradit. A všechny meče, které tady jsou, tak jsou bojeschopné...kromě historických replik, ale jistě nemusím říkat, že i kov stárne a proto nejsou vhodné pro ostrý boj*vrátí se pohledem k meči*...ale pokud chcete přesnou repliku, budete ho tady muset nechat. z toho, že mi ho takhle ukážete z jednoho metru, vám ho neuděláme...minimálně si ho musí zbrojíž změřit, zvážit, udělat nějaký nákres alespoň. To jistě chápete...mohou to udělat na počkání, pokud jej nechcete někde nechávat, což chápu...*navrhne* jistě..zachováváme tady diskrétnost naprosto běžně, při sortimentu zboží, který tady vedeme...*klidně mu vrací pohled, nevyveden z míry* a všichni zaměstnanci, kteří přijdou se zbraněmi do styku jsou vázáni mlčenlivostí. Na jejich mlčenlivost dohlížím osobně já...*při tom mu pronikne nehezky chladný výraz klidnou maskou*