Recepce a vchod

[Ares]

Rebecca: No Rebecco, ty opravdu nezahálíš. znalecky pokývá hlavou. Ušklíbne se při zmínce o Postrachovi. Nemusíš se bát, myslím, že i kdybych ho osekával po částech, nic vážného by se mu nestalo. vytáhne peněženku. Spokojen jsem byl, zdá se, že s Postrachem jsme byli docela vyrovnaní soupeři. A to mohu říct jen o málokom. Kolikže to je? zaplatí danou částku.

Nesmrtelný: Když začne mluvit o řeckých bozích, opět k němu obrátí svou pozornost. Možná byste si měl někam zajít. Vidiny můžou být velice nebezpečná věc. sarkasmus z toho přímo teče.

Koukne ještě velice nedůvěřivě na Kocoura, který se tam objevil a i když ho jeho změna barvy překvapí, nedá to na sobě znát. Kývne Becce na pozdrav a vyjde na ulici.

[Rebecca Altamirano]

Nesmrtelný: To je ale u nás standardní servis. Mrkne na něj s úsměvem. Nemyslím, že bych byla zklamaná, ale uvidíme. Pousměje se. Tak, kdyb se vám to hodilo nejlépe? Kouká do rozpisů.

Ares: Jo tak, tos docela vystihl. Zasměje se poznámce o odsekávání. To ano, Postrach je...prostě Postrach. Usměje se, zaúčtuje prašule, mávne za ním a koukne na Kocoura. No to jo, to není žádná obyčejná čičina, viď Kocoure? Přejede mu dlaní po kožichu.

[Nesmrtelný]

Ares: +obrátí se k němu a souhlasně kývne+ To máte bezesporu pravdu +je nechutně flegmatický+ ale obávám se že mě už nepomůže ani svěcená voda. I to už skoušeli +rozverně se mu blískne v očích+ Nebo mi snad můžete doporučit nějaké tiché sanatorium kdy bych si mohl odpočinout?

Becca: Já určitě nebudu sklamaný, už jen pohled na vás s mečem v ruce bude zážitek na dlouhé roky vzpomínání +sklopí pohled k mýstům kde se tak nechází papíry do kterých Becca nahlíží+ Čím dřív tím líp. Nějak se ve mě všechno vře +tvář má poklidně se usmívající, ruce mu bez pohybu spočívají na pultu, dokonce si ani nepoklepává nohou. Rozhodně by nikdo neřekl že se v něm něco vře+

[Rebecca Altamirano]

Zasměje se. Dobře, tak řekněmeee... Studuje to tam. zítra v sedm večer? Tázavě na něj koukne.

(od středy jsem až do neděle v práci a bohužel mám i odpolední, tak tu budu tak sporadicky. Kdyby mi to vázlo, kopni do mě:D)

[Nesmrtelný]

To je dřív než jsem sám očekával +znovu mírně skloní hlavu+ Budu tady zítra v sedum... jako na koni +dokončí s pobaveným úsměvem+ Jen se ujistím... zbraň mi tu nějakou pujčíte? Protože momentálně jsem naprosto bezbraný +zvedne ruce dlaněmi vzhůru+

(Jasně, vklidu. :-) Těch sedum zítra je skutečných sedum zítra? :-D)

[Rebecca Altamirano]

Jistě půjčíme a dokonce si budete moct vybrat. Mrkne na něj. Takže zítra, budu se těšit. Usměje se.

(néé, klidně dřív, zítra tu ještě budu celej den, s přestávkou na vyvenčení piraně:D)

[Nesmrtelný]

+usměje se+ Chopím se obouručáku a použiji ho jako kladivo +plánuje zákeřnou strategii, ale myslí to samozřejmě jako vtip+ Já neméně +vezem jí za ruku a políbí ji+ Nashledanou +znovu se mírně ukloní a odejde+

[Kocour]

Nesmrtelný: Mňau! *chvíli na něj opírá oči, pak se uvolní, otře se Becce o ruku, přátelsky zezelená a pustí se do jídla, tlapou jeden kousek masa vyloví z misky a chvíli ho honí po stole, přičemž málem polovinu věcí na stole poshazuje na zem**

[Rebecca Altamirano]

Pobaveně ho pozoruje a začne se smát. Copak, předvádíš nám, že vlastně jsi kotě, viď? Když chceš. Usmívá se a věci na zemi neřeší. Pak to uklidí.

[Rebecca Altamirano]

Vylepí jeden plakátek i do obchůdku:)