Kanclík

[Rebecca Altamirano]

Ušklíbne se pobaveně. No jo, je to spíš ten druhý směr. Zadívá se trochu truchlivě k zemi. Ale jo, klidně se ptej, ale ten panák není vůbec špatný nápad. Kdoví, kdy si zas budu moct prolít hrdlem kvalitní mok. Uculí se a sama vstane a donese dvě skleničky a láhev Jacka z baru. Dáš si taky kámoše Jacka? Zeptá se pro jistotu a sobě nalije rovnou dvojitýho.

[Manori]

No kámoše Jacka jsem neviděla ani nepamatuju...ještě by se na mě naštval, že se s ním nebavím...*ušklíbne se a vezme si sklenku* To tam nehodláš jít sama, doufám?*zeptá se pro jistotu*

[Rebecca Altamirano]

No to jo, snadno by se mohl urazit. Uculí se pobaveně, nalije jí a pošoupne skleničku k Man. Ne, nejdu sama. I když by to nebylo poprvé, ale tamní prostředí...No, řekněme, že mi nedělá moc dobře na nervy. Ušklíbne se a svlaží rty ve sklence. A navíc zná Jan lepší cestu, než tu, kterou jsem našla posledně já. Zamyšleně se zadívá do skleničky. Jen doufám, že to nebude zbytečná výprava, nevím sice, jestli je možné nazvat vládce pekel přítelem, ale jestli jo, mám tam dole přinejmenším dobrého známého. Znovu se napije a koukne na Man. Ale stejně se mi tam nechce tak, že se mi z toho skoro kroutěj prsty u nohou. Ušklíbne se kysele.

[Manori]

No, jaké jiné prostředí už by mělo být horší..*upije ze svého* Jan? Jan...*na chvíli se zahloubá, jak nad něčím přemýšlí* není to náhodou Jan Lánský alias pan Mluvčí?*poznamená* to by leccos vysvětlilo...*ťuká si nehtem o skleničku*heh, takový známý se hodí vždycky...mě to povídej...*uchechtne se* a myslíš, že on ti dokáže pomoct s...*nedopoví*

[Rebecca Altamirano]

Koukne na ni trochu překvapeně. Jo, to je přesně on. Krátce se zamyslí. Ale vlastně nevím, proč jsem překvapená, je mi jasný, že Postrach o někom jako je on, musí vědět. Zatočí tekutinou ve skleničce a upije. No...já v to doufám, protože jestli nedokáže, nebo třeba nebude chtít, čistě proto, že ho baví sledovat, jak po mě Darius jde...Odmlčí se a zhluboka si povzdechne. Tak jsem až po uši ve sračkách...

[Manori]

*jen se uculí* Nejen vědět, pokud vím, má poněkud...omezený možnosti pobytu v Evropě...tak abys na něj nečekala donekonečna...*sebere mobil ze stolu a tukne smsku do Klubu, jestli náááhodou nepracujou, aby pan Mluvčí nebyl třeba u výslechu * Hm..to bych se ani moc nedivila, kdyby ho to bavilo...moc dobrák od kosti to nebude, vzhledem k pracovnímu zařazení...*nakrčí nos a polkne další doušek* huh..jsem si nějak odvykla nebo co...*zamrká* mno, doufej, že pomůže, z toho cos mi onehdá povídala...*oklepe se*

[Rebecca Altamirano]

No to doufám, že se dočkám a že bude schopný výletu. Jinak si sebou beru Postracha. Pohrozí napůl vážně a pobaveně se uculí. Doufat, to je tak jediný,co můžu... Povzdechne si odevzdaně. Snad to vyřídím rychle a brzo se vrátím. Nakonec, musím si vybrat svatební šaty... Pousměje se a v očích jí zajiskří.

(dneska jsem se dověděla, že v pátek jedu zas na služebku, na čtyři dny. Akorát nebudu vůbec na kase a navíc budu dělat noční:-/// normálně chcípnu, jestli jsem něco nechtěla nikdy dělat, tak noční:/ bože, jaká to tam nesnáším, tyhle jejich zkurvený výmysly:( )

[Manori]

No...já bych ti ho i pujčila...ale, myslíš, že by to byl nejlepší nápad? Aby pak dole nevytáhl zelenou složku a nezačal výslech pána pekel...určitě se má z čeho zpovídat...*uculuje se do sklenky, jak si to dokáže živě představit, jako na zavolanou pípne mobil* ha...my o upírovi...*chvíli kouká do mobilu* tak to vypadá, že pán dostal propustku...prý protentokrát a ze staré známosti...tak myslím, že doprovod ti dorazí v jednom kuse a schopný pohybu*odloží mobil* no jooo.vlastně..svatba! A co, už máš aspoň něco vymyšlené ohledně svatby*zvědavá až na půdu*...a co vůbec tvůj nastávající...jak se tvářil, že mu hodláš utéct do jámy pekelné?*napadne ju*

(ááá, noční...fuuuj...tak to FAKT nezávidím...)

[Rebecca Altamirano]

Tak popravdě, u toho bych docela chtěla být. Úplně vidím Devlina, jak sedí na tom svým hrůzostrašným trůnu, hlavu zabořenou v dlaních a tiše doufající, že přijde Gabriel a vysvobodí ho z toho pekla. Cukají jí nad tou představou koutky. Ach jo, určitě si na to vzpomenu zrovna ve chvíli, kdy budu předkládat svou prosbu. Pochechtává se do sklenky. Uff, tak to jsem ráda, to budu muset poslat Postrachovi nějaký ten present. Mrkne na ni s úsměvem. Nemáme vůbec nic a to dokonce ani datum. Takže to možná dopadne tak, že jen co se vytáhnu paty z peklíčka, dotáhne mě do nejbližší radnice a donutí starostu nás okamžitě oddat. Směje se. No...nebyl nadšený. Ani trochu. Dokonce nejdřív dostal ten blbý nápad, že by šel se mnou. Naštěstí jsem se z toho diplomaticky vylhala, dala mu na výběr, že klidně může jít, ale ať si sám popravdě odpoví na otázku, jestli to tam opravdu chce vidět. Kupodivu to zabralo. Naštěstí. Dodá s úlevou.

(no já sobě taky ne, a může někdo zkusit mít kecy, že dělám něco blbě...tak jim řeknu, že si maj sehnat někoho, kdo tohle dělá běžně a ne poprvé v životě. Už aby bylo úterý:-// )

[Manori]

*rozesměje se nad tou představou, no pak se trochu oklepe* jo, takhle to zní docela vtipně, ale skutečnost...myslíš, že by měl Devlin radost, kdyby zho zase někdo sťal?*buble si do sklenky* cha, present...neber úplatk,y neber úplatky... i když jak tak vidím, co všechno se děje kolem...*mávne rukou* no, to je docela možné, že by se mohlo stát...aby sis to třeba nerozmyslela... a neprchla do pekla zpátky...tsts, tak vylhala, jo? Ale přiznám se, že bych taky dost váhala...přece jenom to není jen tak někam, že...a nemusíš se bát, že se mu něco stane.

(hm, je to fakt na přesdržku..a to budeš na infočku nebo někde? ne, noční jsou fakt hnus, ono se to hlavně pak projeví pozdějc, když se takhle točí směny....tak doufej, že těma 4 dnama to skončí a dají zas na chvíli pokoj...)