Angelův pokoj

[Angel]

Nic mi není +snaží se je odbít. Odstarčí Neferetinu ruku stírající mu krev, vlastní na které už rudá tekutina olíže nehledě na to že se Neferet dívá. Podaří se mu se posadit, ale cítí se přitom jak na řetískáčí+ Dvě vize za dva dny je moc +zachraptí udýchaným hlasem+

[Neferet]

+podívá se na Spikea vystrašeným pohledem+ To vidim. +zavrčí, nelíbí se jí to jeho hrdinství, když se Angel posadí, přesune se částečně za něj, aby mu poskytla oporu vlastním tělem, její výraz se pomalu mění z vystrašeného na rozhodný+ Spikeu, pomož mu vstát. +řekne rozhodným hlasem a podívá se na Spikea s prosbou v očích+ Myslim, že se to "Někdy... možná" změnilo na "Hned teď". +řekne Angelovi narážejíc na jejich rozhovor o nemocnici+

[Angel]

+Zamračí se, na oba vrhne pohled "jestli se mě dotknete uvidíte" a zakroutí mírně hlavou+ Mě nic není. Vezmu si prášek a prospím se +snaží se odporovat. Nebude jednoduché ho do nemocnice dostat, je totiž neskutečně tvrdohlaví. Nikdy si nenechá poradit, nebo jen tak moc+

[Spike]

+Nehodlá se Angelovími protesty vůbec zabývat, moc dobře ví jaký umí starší upír být paličák+ Ty ho vezmi za pravou ruku. Já za levou +Na nic nečeká, drapne Angela pod ramenem a vytáhne z postele na nohy. Musí ho zachytit protože se druhý upír zapotácí. Nechá většinu Angelovi váhy klesnou na sebem teoreticky by ho dokázal vzít do náručí, ale doufá že zas tak deleko nebude muset zajít+

[Neferet]

+podrážděně zavrčí, nelíbí se jí jak se v týhle situaci Angel chová, kdyby zůstalo jen u bolesti hlavy, ale když naposledy viděla krváce upíra, tak to nedopadlo vůbec dobře+ Ne, nehodlam to riskovat. +zavrčí potichu, při vzpomínce, vyletí z postele a vezme Angela pod pravym ramenem, heo ruku si hodí přes ramena+ Přemístím nás. Tak se nelekni. +řekne mírně se naklánějíc, aby viděla na Spikea, rukou kterou drží nahmatá za jeho zády kousíček Spikeovi paže a v tu chvíli zmizí z pokoje+

[Angel]

+Vejde do svého pokoje, všechno nechá pozhasínané a potmě dojde ke křeslu. Sice říkal že si půjde lehnout, ale ví že by neusnul tak si radši sedne sem. Dveře od svého pokoje ale nechal pootevřené. Pokud půjde Neferet do Spikeova pokoje bude muset projít kolem nich. Skopne boty a zasune je pod křeslo, takže zůstane je v černých ponožkách. Zakloní hlavu na opěradlo a ruce rozhodí do stra. Únaveně si povzdechne. Nemám momentálně dost síli ani na to aby se převlékl do nočního úboru+

[Neferet]

+má zamíříno za Spikem, slíbila, že se brzo vrátí, ale zarazí se, když projde kolem Angelových dveří, které jsou pootevřené, vrátí se dva kroky zpět a zaváhá, nechce ho rušit ani nechce být moc vlezlá, říkal, že půjde spát, tak proč ho rušit, pak jí ale napadne, že kdyby nestál o společnost, tak by dveře zavřel, proklouzne proto potichu dovnitř a zavře za sebou, je jí jasné, že o ní musí vědět, takže se ani nenamáhá promluvit, v pokoji je tma, použije proto trošku svojí moci a rozhlédne se, mírně se zamračí, když vidí Angela v křesle, s lekým šustění látky se přesune za jeho křeslo, jemně mu položí dlaně na ramena, aby se náhodou nelekl a začne mu je jemně mnout, jak ho začne masírovat+

[Angel]

+Slyší jak otevřela dveře, jak jde pokojem, ale oči neotevře ani se nepohne. Trochu sebou cukne když se ho dotkne na ramenou, ale to on dělá často když se ho cizí, nebo vůbec nějaký člověk dotkne anižby ho předem upozornil, nebo to tak úplně nečeká. V prvním momentě jí chce říct aby stím přestala, že to nepotřebuje, ale vddruhém, když si uvědomí jak je to příjemné, zůstane poklidně sedět a nechá se masírovat. Mlčí.+

[Neferet]

+usměje se, když jí Angel neodežene a pokračuje poklidně v masáži, sjede dlaněmi dopředu, aby mu rozepla dva první knoflíčky, než se vrátí zpět, zajede mu rukama pod košili a opět mu začne masírovat ramena, chvilku se věnuje palci i zadní části krku, nutí svaly aby se uvolňovali, z prstů ji proudí slabé nevtíravé teplo, které také pomáhá svalům se uvolnit, nemluví, je naprosto sticha, takže je v pojice slyšet jen její lehký dech+

[Spike]

+Zastaví se řped dveřmi a zaposlouchá se. Sténání ani výkřiky neslyší, dokonce ani šustění postele. To je dost podezřelé. Bez zaklepání, samozřejmě, otevře dveře. Sjede pohledem ty dva v jejich družném mlčení+ No to je pěkný. Prej uložit a narkmit +jde pomalu k nim+ A to si semnou nechtě vůbec hrát +postěžuje si směrem k Angelovi+