Neferetin pokoj

[Angel]

Ne +odpoví nejprve na její otázku krátce a výstižně, než se vrátí k tématu+ Spike ho chtěl zabít, skutečně chtěl, ne aby machroval. To už něco od doby co má duši znamená +zamne si ruce a hledí na ně aby nekoukal na ni+ On hodně říká že zabije, zmučí, zmlátí toho nebo toho, ale většinou to nemyslí tak docela vážně. Udělá to pokud musí, má s toho radost, ale i výčitky +vzhlédne ke stropu+ Prokletí být démon a mít svědomí. Nedokážeš neubližovat lidem a ubližovat jim tě bolí.

[Neferet]

+našpulí odmítavě rty, ale hned přestane, když se Angel nějak rozmluví, vytáhne se zpět do sedu, trošku se k němu natočí čelem, takže si jednu nohu skrčí na posteli, aby na něj líp viděla+ Pamatuju si Spikeův výraz, když Fernandovi nabízel pomoc. Byla jsem dost mimo, ale na tohle si pamatuju jasně. +pokývá krátce hlavou, že věří tomu, že ho chtěl skutečně zabít. sleduje Angela, má chuť ho obejmout, ale ví, že nemůže, jen zatne pěsti, které schová v klíně, aby se po něm nenatáhla+ Omlouvám se za to, co jsem řekla dole. To o těch... bodyguardech... Byla jsem tak rozzuřená, že mi nedošlo, že za to sami platíte.

[Angel]

+Neurčitě nakrčí čelo, jakoby přemýšlel a nešlo mu to (asi zmutoval na Spikea), pak mírně kývne+ To nevadí. Nemyslel jsem že bys ten rozpor dokázala kdy pochopit. Bohužel jediný kdo ho pochopit dokáže je Spike a s tím se nedá normálně komunikovat +trochu se uchechtne+

[Neferet]

No... tak se nechám změnit a zažádám si po pár letech o duši... +snaží se to nějakým způsobem odlehčit, protože se chvíli lehce usmívá, než si povzdechne a zatřepe hlavou+ Nedokážu pochopit spoustu věcí... +pokrčí nad tím neurčitě a zároveň výmluvně rameny+ Jedinou věc, kterou bych asi tak dokázala je pochopit je svědomí... mrcha... ať už se jí snaží člověk umlčet jakkoliv vždycky se objeví a nadělá z jeho mysli paseku. +zamračí se nad tím+ Můžu se jen snažit pochopit víc... z vás...

[Angel]

To není vtipné. Kdyby se z tebe stal upír, tak bych ti prokázal tu laskavost a zabil tě rychle. Nikomu bych nepřál stát se zabijákem, natožpak si to uvědomit +řekne s naprostou vážností. On taky s Nef nemluví teď nijak jinak+ Co bys o nás chtěla vědět?

[Neferet]

Pokud už jím nejsi. +zamumlá a potřese nad tím hlavou. posune se na posteli tak, že si může sednout na kraj do tureckého sedu čelem k Angelovu boku. ruce si opře lokty o stehna, sepne dlaně a na jejich hřbety si položí bradu, trochu přimhouří oči a chvíli přemýšlí, proč s ní Angel mluví, když nemusí+ Je toho spousta, co bych chtěla vědět. +řekne nakonec, promýšlejíc si co říct+ Říkáte, že upíři jsou démoni žijící v lidských tělech... popisujete je jako vraždící bestie bez citů... ale... +napřímí se a zvedne ramena, která nechá klesnout, jak hledá slova+ ...ale přesto dokáží milovat, po něčem toužit.... co se děje z duší daného člověka? Nebo to prostě zmizí a zůstane po ní jen jakýsi otisk, který daného démona sformuje, jeho... charakter? Jaký to je, když se duše vrátí zpět? Nebo vše sledovala spoutaná v povzdálí a pak jen dostala volnost a možnost převzít nad vlastním tělem kontrolu?

[Angel]

To že dokáže upír milovat, tak jako třeba Spike, je u něho charakterová vada. Většinou cítí jen zlé emoce, jako nenávist, krvelačnost a pak strach +vysvětlí první věc+ Duše odchází někam do prázdna, nevím přesně kam, ale vím že to není nebe +zamračí se trochu+ Upírova osobnost je částečně osobností člověka jehož tělo převzal, ale zbavená všech zábran a negativní stránky jsou posíleny. Proto je mnoho upírů bisexuální a proto jsou někteří opravdu krutí. Jsou takoví, protože měli v sobě víc negativních emocí než ostatn už za života. Například my dva +odmlčí se+ Já byl plný záště... kvůli určitým lidem a Spike... Myslím že měl sexuálně sadistické slony už jako člověk +přejde k další otázce+ Je to jako usnout hlubokým spánkem bezesnů a probudit se o sto let později v těle s nebijícím srdcem. První co jsem si uvědomil já byl fakt že jsem někoho zabil, to že jsem upír mi došlo až o mnoho hodin později.

[Neferet]

+zaujatě ho poslouchá a skládá si dílky dohromady, přemýšlí nad tím a uvažuje+ Až o mnohoh hodin později? +zamrká, aby se dostala z hloubky zamyšlení+ Musel to být neuvěřitelný šok. +nakloní hlavu mírně na stranu+ Ale... když se vrátí duše do těla, proč se na ni démon hned nevrhne a nějakým způsobem jí nespoutá, aby nad ním nemohla převzít kontrolu? +zdá se, že tahle rozmluva jí skutečně zaujala+ Je to něco na způsob rozdvojené osobnosti? Nebo prostě... +zagestikuluje lehce dlaněmi+ ...dvě osoby v jednom těle, z nichž jedna je na "druhé koleji" +udělá prsty rychle uvozovky+ ...vyčkávajíc na svůj okamžik? +snaží se nějak srozumitelně vyžverknout+ Je to vidět na očích.... studánkově modré uklidňující oči, ale když se diváš pozorněji a dostatečně dlouho, někde hluboko můžeš zahlídnout něco temnějšího... někdy víc někdy míň... +je jasné o jakých očích mluví, Angelovi jí po většinou času, hlavně teď, přijdou nečitelné+

[Angel]

+Hořce se pousměje+ Trochu. V jednom okamžiku syn obchodníka z Dublinu a v druhém obávané monstrum a démon. Člověku to zamotá hlavu +zakroutí hlavou+ Tohle tělo prvoplánovitě patří duši která se do něho zrodila. Když se do něho vrátí automaticky získává nad tělem nadvládu. Horší je to s tím aby v těle zůstala i po smrti. U mě ji drží cikánská kletba, co ji drží u Spikea ví jen Bůh +zamyslí se nad jejím pohledem na věc, potom mírně přikývne+ Je to tak a není zároveň. Cítím že si něco myslí nebo cítí Angelus, ale zároveň bych si to myslel koutkem mysli i já, protože on vznikl ze mě. Jen kdybych byl člověk, neuvědomoval bych si to tak jasně, nebylo by mi to přímo řečeno do tváře +přikývne+ Skrz oči lze nahlédnout do nitra člověka a spatřit tak i démona, pokud tam přebývá.

[Neferet]

+nakloní hlavou na stranu a musí si z obličeje odhrnout vlasy, které jí spadli přes oči+ Jak sis s tím poradil? Myslím, probrat se... zjistit, že jsi někoho zabil a potom, že jsi upír.... pamatujš si na vše, co Angelus udělal, že? Jak... jak jsi dokázal žít dál, musel si mít strašný výčitky... +nespouští z něho trošku zvědavý, ale docela i roztomilý pohled+ Aha... +opět si složí bradu na hřbety rukou+ Takže... něco jako dvě osobnosti propojené na vzájem, protože jedna vzešla z druhé a přesto jsou jakýmsi způsobem samostatně smýslešjící, i když jsou si tak částečně tak podobné, že smýšlí téměř totožně? +nakrčí trochu roztomile čelo+ To je dost.... zamotané. +nakloní hlavu opět na stranu+