Kancelář

[Angel]

+Pohodlnějc se usadí v řidli, celí se tak ztratí do největšího stínu+ Trochu jsem si zakouřil +připustí, o whysce se nezmiňuje. Ví že se Neferet bude zlobyt tak to radši nechce vytahovat+ Já mám... +zarazí se, chtěl říct víc než by bylo zdrávo+ mám dojem že to snad ani magií nebude. Upíři jsou přeci mrtví, oživit něco mrtvého tak aby to skutečně žilo dokáže jen někdo opravdu mocný. Ne průměrná čarodějka.

[Neferet]

Myslela jsem, že ti ten prášek má pomoci. +trochu nakrčí čelo jak se mračí, ale nic neříká, pootočí hlavu mírně na stranu, všimla si toho, jak se zarazil, ale když pokračuje nechá to být+ Pokud ta magie nepřímo souvisí s upíry. +pokrčí lehce rameny+ Záleží na tom jak to bereš, v jakém si světě. Vím, že u nás existují tací, kteří si myslí, že vampirismus je jen nemoc, která pozmění lidské tělo do podoby upíra. Dokonce se snaží vynalézt i protilék, nemusím snad dodávat, že nikdo z nich neuspěl. +zakroutí nad tím lehce hlavou, nikdy se tím moc nezabývala, bere to tak jak to je+ Co, že se o to najednou zajímáš? +zajímá se+ Ještě před chvílí si se mnou nechtěl mluvit.

[Angel]

+Sedí docela tiše a jelikož zapoměl i dýchat je to trochu strašidelné+ Tady jsou upiří strální démoni přežívající v mrtvích tělech lidí +přednese definici místního upíra, docela zvědaví na to jestli jsou i Neferetiny upíři mrtví, nebo jestli tím bude šokovaná a zhnusená+ A proč bych se nezajímal? +nakloní se kní přes stůl. Najednou se lampička se zaleným stínítkem vypadající tak z osumdesátých let rozsvítí jak zmáčkne vypínač a ozáří místnost mdlým světlem, jen stůl je jím zalitý bohatě+ Zajímám se o mnoho věcí

[Neferet]

+přikývne, ale nic na to neříká, tvář nečitelnou a klidnou, uslyší cvaknutí vypínače a uvědomí si, že Angel rozsvítil, je ráda, že měla celou dobu zavřené oči, pomalu je tedy otevře, musí párkrát pomalu mrknout, aby zaostřila a podívala se na něj zelenýma očima, na tváři se jí na chvilku objeví jemný úsměv+ A proč ano? +odpoví mu otázkou+ O co třeba? +zajímá se+

[Angel]

+Pokrčí rameny. Tváří se jako obvikle nijak. Nikdy nedává do výrazu moc citů jen oči má jako vždycky smutné a teď navíc i strhané+ Není normální že chci vědět o rodině své dívky? +zeptá se, ale vypadá to že opravdu nezná odpověď+ O umění +odpoví jí na její druhou otázku a opře se do křesla+

[Neferet]

+dívá se do jeho smutných a strhaných očí, přála by si v nich vidět aspon trochu radosti, usměje se na jeho otázku+ Myslím, že je to normální. +tak zvláště jí zahřálo u srdce, že řekl "své dívky", což naznačí použe její úsměv+ Tááák... to byla velice vyčerpávající odpověď. +usměje se+ O jaké? +položí další otázku+ Vypadáš strhaně. +řekne nakonec, stoupne si, přejde k němu a opře se o hranu stolu+ Nechceš se jít prospat? +zeptá se+ Můžu ti vyprávět pohádku. +zazubí se na něj, trošku blbne, aby ho roztýlila+

[Angel]

+Vidí že mu Neferet nechce o své rodině povídat, nenutí jí. On jí zase nechce povídat o své. O žádné ze svích rodin+ O výtvarné umění... malování, ale i sochařství... spíš to malování +chce jí říct že nevypadá strhanně, nýbrž jako obvikle. ane nneudělá to. Stejně neříká ani desetinu toho co mu projde hlavou+ Máš pravdu. Jdu si lehnout +pokud si Neferet myslela že ho okouzlí svíma nohama nataženýma jemu rovnou pod nosem tak ho ještě moc nezná. Všimne si jich, ohodnotí je krátkým pohledem, ale přesto vstane a bez dalších řečí odejde do své ložnice+

[Neferet]

+pokývá hlavou a přes rameno sleduje jeho mizející záda, povzdechne si a prozměnu zakroutí hlavou, zhasne lampičku a vydá se nahoru do patra+

[Angel]

+Zaleze si do kanceláře, ručník položí na stůl a posadí se kněmu. Chvíli sedí, jen tak civí předsebe což u něho je naprosto normální věc. Přemýšlí. Potom sáhne do šuplíku, vytáhne skicák a tužku a dá se do malování+

[Angel]

+Po několika hodinách malování se mu na stole nakupí hromada obrázků, je na nich Buffy, Darla, Cordelie a na několika taky Neferet. Když mu dojde papír obrátí se na všechny ty malbi a začne si je dlouze prohlížet, vyskládá si je vedle sebe a jakoby je porovnával. Nedá se poznat jestli hodnotí kvalitu samotných výkresů, nebo ženy které jsou na obrazech. Po další delší době vstane a odejde z kanceláře, za dramatického vlání jeho kabátu+