Kuchyně

[Spike]

+Nechá ji aby se mu v náručí otočila a přivinula se k němu. Líbne jí do vlasů a trochu víc přitiskne na hruď. V konejšení má už trochu praxi, takže jen tak stojí a čeká až se vybračí. Projevuje tak svoje jemnější já, které nedává najevo prakticky nikdy, protože je příliš zranitelné+

[Neferet]

+sevře v dlaních košili na jeho zádech, když si jí přitiskne o něco víc na hruď, tak se jí uleví, že necouvl, že nechá všechno ze sebe vyplavit slzama ven. tohle je přesně to co potřebovala, aby jí obejmul a poskytl rameno na vyplakání. neví jak dlouho tam stojí a brečí mu do košile, ale nakonec se přeci jen uklidní. roztřeseně se nadechne+ Děkuju. +zašeptá a trochu se narovná, ale pořád chce zůstat v jeho náručí+ Namočila jsem ti košili. +zní to trošku nešťastně, když se snaží jednou rukou setřít vlkost na látce+

[Spike]

Jo to namočila +koukne na flek+ a navíc to příšerně studí. Jestli to rychle nevyperem, bude tam vošklivej bílej flek +přetře rukávem skrvnu. Dělá to velmi usilovně, aby se na ni nemusel dívat. nechce jí ukázat svoje rozněžněné oči které jsou zase plné lásky. Chvíli se mu to dařiko skrývat, ale věčně ne+

[Neferet]

To sem nechtěla. +myslí to, že ho to studí, tak nějak impulsivně mu pod košili na místo kde je mokrá skvrna strčí ruku, aby mu dlaní trochu rameno ohřála, krátce se pousměje+ Já... +otře si oči do hřbetu druhé ruky+ ...když mi ji dáš, hned ti jí skočim dát do pračky. +nabídne se a lehce zatahá za její okraj, stejně mu ji namočila ona, tak proč to nějak nevykompenzovat+

[Spike]

Nenit to tak strašný. omrzliny mít nebudu +uchechtne se+ Jasně, tak jí tam hoď +bez většícho rozpaků si rozepne jeden knoflíček terý ji jen tak naoko drží na těle, stáhla z ramenou takže odhlaí ruce pokryté pevnými svali vyčuhující z tílka, a košili jí podá+ Já myslím že by to stačilo jen přemáchnout v ruce, aby se na to neusadila sůl.

[Neferet]

Nooo, co kdyby. +usměje se+ Jo jasně, podívám se na to. +přikývne s lehčím úsměvem a vezme si od něj košili, zrak jí na chvilku spočine na jeho rukách, ale donutí se od něj zrak odtrhnout a podívat se na košili+ Hned budu zpátky. +slíbí a chce odejít, ale na poslední chvíli si to impulsivně rozmyslí, jednu dlaň mu položí na svaly na ruce a natáhne se, aby ho líbla na tvář, je to rychlejší polibek, má strach, že by se na ni kvůli tomu mohl rozlobit, kdyby si dovolila něco co by nechtěl, až nesměle se na něj pousměje a zamíří ke dveřím+

[Spike]

+napne se když se ho dotkne. je to jakoby dostal elektrický šok z její ruky a pak ze rtů přitisknutých na tvář+ Moc se neráchej ve vodě +zavolá za ní impulsivně, to mu vždycky říkala matka když šel někam kde je voda+ a nenalej na podlahu +to mu zase říkal Angel kdžy už byl velký+ Nef +zavolá na ni na poslední chvíli, když se otočí pohlédnej í do očí+ Já... nic. Běž to vyprat.

[Neferet]

+přikyvuje s úsměvem, když jí dává takový rady a otočí se, když na ni zavolá. chvíli tak stojí a dívá se na něj, čeká, co jí chce říct, ale když jen řekne, aby šla vyprat trošku jí to zamrzí, že neřekl co chtěl říct at už to bylo cokoliv. nakonec se pousměje, přikývne a zmizí ve dveřích+

[Spike]

+Postává a neví co dělat. Než ho podvedla připadal si jistý v kranflecích, protože si myslel že jí zná. Že jí chápe, ale teď když zjistil že nezná, tak si zase připadá jako malí William, zneuznaný básník+ Musíš se sebrat +zavrčí sám na sebe+ Ukaž jí kdo je tady chlap +vytáhne si s ledinice pivo, opře se o linku a popíjí+ Stačí tam jen jí a ohnout ji o vanu +zakroutí hlavou+ Ne, to ne. To ona chce, nesmíš jí dát to co chce! Jdu za ní! +třískne plechovkou až pivo zkypí a vyleje se mu na ruku+ Kurva! +uleví si a zžačne si ruku olizovat+ Jdu za ní +dál si ruku olizuje+ Rozhodně za ní jdu... právě teď hned.... jo přesně teď! +nakonec se přeci jen rozhoupá a vyjde z kuchyně+

[Neferet]

+vejde do kuchyně celkem klidně a zavře za sebou dveře. musí se opořít o linku a zhluboka se nadechnout, aby se uklindila. neví co si o příchodu Fred myslet, vzpomíná si na to jak jí Spike včera řekl, že byla jednou z žen kterou miloval, nebo miluje? zamračí se nad tím. možná by se ho měla zeptat, možná by jí i odpověděl. s povzdechem zavrtí hlavou. ona vůbec nežárlí, nebo snad ano? v duchu si zanadává a vyskočí si na linku. nepředpokládá, že by jí teď sháněli a mimo to nechce mluvit o Angelovi, slyšet o něm o jeho smrti. povzdechne si. tolik jí chybí, to jeho mračení a zřídkavý smích, už jen jeho přítomnost jí dodávala něco, co nemůže popsat. dál sedí na lince a tvář prozrazuje o čem přemýšlí+