Kancelář

[Angel]

+Zamračí se směrem ke dveřím když mu dojde že Neferet pije krev. Samozřejmě není člověk, což mu klidně přiznala, ale i tak nezná moc démonů co pijí krev. To přenechávají upírům a většina z nich si dokonce myslí že je to nechutné. Potřese hlavou. Neferet zřejmě nepochopila že se sní nechce bavit+

[Neferet]

+v duchu si opět povzdechne, ale nečekala, že to bude jednoduchý+ Otec byl sice upír, ale i tak se v krvi nevyznam. Dokážu na ni pár dní přežít, ale neni to nic příjemnýho. +zamračí se+ Hlavně si to nech pro sebe, nikdo to tu neví. Vlastně všichni si myslí, že jsem jen holka s magickými schopnostmi. +sděluje dál dveřím+ Marius tvrdí, že nejlepší je krev mladých dívek, ale já osobně nestojím o to ji někdy ochutnat. +zakroutí hlavou a znovu se trošku napije, ale zase se zašklebí+

[Angel]

+Poslouchá jí jen tak na půl ucha, když si chce povídat sama prosebe tak ať si povídá. Prudce otočí hlavu ke dveřím. To co Neferet řekne o svém původu ho zaujme. Rychle vstane a rozrazí dveře+ Ty si napůl upír? +zeptá se zhlížejíc na ni ze svích stoosumdesáti centimetrů, čelo nakaboněné, rukama zapřený v rámu dveří+

[Neferet]

+zvedne pomalu hlavu nahoru k Angelovi+ A hele kdo to vylezl. +usměje se+ Rozhodl si se se mnou konečně komunikovat? +zvedne mírně obočí a povzdechne si+ Záleží na tom, jak to bereš. +pokrčí lehce rameny a znovu si vezme do ruky hrnek+ Otec byl sice upír, ale jediný co jsem po něm zdědila je schopnost přežít na krvi a to jenom pár dní. +názorně upije+ I když mi je potom trochu špatně. Vážně si nedáš?

[Angel]

+Dál na ni zamračeně zhlíží, než se sehne a vezme jí hrnek. Ovšem nenapije se z něj jeho ho tak drží v ruce+ Jak se stalo že si se narodila? Nějaká vždba? Proroctví? Kouzlo? +zajímá se. Je mu věsměs jedno co Neferet umí a co ne, chce jen vědět jak se stalo že je z půlky upír+

[Neferet]

+nakloní hlavu mírně na stranu+ O ničem z toho nevím. +pokrčí rameny+ Matka mi o tom moc neřekla. +nakloní hlavu mírně na stranu+ Co prášek? Zabral? +zajímá se naznačujíc že mu toho víc neřekne pokud neodpoví+ Nechceš se posadit? Místa je tu dost.

[Angel]

+Má nepřístupný výraz, zejména když mu evidentně nechce Neferet nic říct. Krátce kývne na odpověď+ Nebudu sedět na zemi +otočí se a odejde do pracovny, ovšem dveře zasebou nechá otevřené+

[Neferet]

+pousměje se, když za sebou nechá Angel otevřený dveře, vyhrabe se na nohy a vejde do kanceláře, zavře za sebou dveře a mísnost se ponoří opět do tmy+ To nebyl dobrej nápad. +zamručí si pro sebe, ale nehodlá zase otvírat dveře kvůli trošku světla z hali, opře se o dveře, zkříží nohy a ruce si založí na prsou, očividně si u nich udělala pohodlí, když nevidí kde jsou židle+ Ani ona toho moc nevěděla. +naváže na vyprávění+ Těch pár vzpomínek, co mi nechala mi toho moc neřekne. Měla několik teorii zahrnující spřízněné duše, náš svět a magii, která je v naší rodině dvě generace a nebo všechno dohromady. +pokrčí mírně rameny+

[Angel]

+Přejde ke stolu, po cestě hlasitě zaskřípe židlí na jeho druhé straně aby Neferet podle sluchu poznala kde se židle nechází+ Takže tvoje magie? +zajímá se zlehka. Zaujalo ho to, zejména proto že on už syna má, i když oněm nikdo neví. Prostě ho celá problematika upířích dětí zaujala+

[Neferet]

+otočí hlavu na bok, jak se zaposlouchá do skřípotu židle o zem, odlepí se ode dveří a zamíří k ní, bylo by to snažší, kdyby si pomohla magii, ale dneska už jí použila a Angelovi pravděpodobně tak přitížila, nechce to opakovat, položí ruku na opěrku, sjede dlaní trochu níž a posadí se+ Je to, jen teorie. +pokrčí rameny, pohodlně se opře a zavře oči, stejně jí jsou teď k ničemu+ Sdědila jsem jí po matce, tedy spíš schopnost jí využít. Stejně jako sestra, i když u ní se zdá, že její využití je o něco slabší. Je to zvláštní místo, odkud jí beru. +poklepe si zlehka ze strany na hlavu+ Cítim whisku a cigarety. +poznamená po chvíli+