Francie - dvůr a zahrada

[Fabien]

+Potěší ho přílet havrana, protože to znamená, že si může udělat pauzu od čtení. A matčina reakce na něj pro Faba není překvapivá. Ví, že Nicol je na zvířata ujetá asi jako....asi jako Tirage! (Uvědomí si překvapeně ). Pak ovšem slyší, že přijede Moll se Samem.+

Tir a Nicol: Cože? Molly přijede? S Isamunem? Na moje narozeniny? Budu mít zkaženej celej rok!!!

[Tirage]

Fab: ale nebudeš, neboj, lásko. já se o to postarám... uklidňuje ho. a protože má ruce od třešní, jen se k němu nakloní a políbí ho na nos. maminka ti udělá nějaký dobroty a já ti udělám... to... co ti uvidím na očích... šeptá mu.

pak se k Tir přitočí zase Matouš a něco jí chraplavě šeptá.
Matouš: cože? ten? hm, no to je štěstí... zdrží se u nás? se Samem? zatváří se otráveně. to neměl čas někdo jinej? ale jo, já vím. byl by docela dobrej... ale ten opruz, když... šeptem se dohaduje s havranem.

[Fabien]

Tir: To jsem zvědav, ještěřičko...+pohladí ji po zadečku a tváří se jakoby nic. Zaregistruje tajnou šuškandu s havranem.+ Děje se něco?

[Tirage]

Fab: usmívá se sladce. nech se překvapit...
a pak když se ptá, co donesl Matouš za drby ale ani snad nic. jen u nás chvíli bude bydlet jeden kluk. dělá se Samem. známe se docela dlouho, od školky. tenkrát s ním byla docela legrace. ale teď je hrozně otravnej...

[Fabien]

Tir: +Zbystří.+ Kamarád ze školky? A je s ním legrace? Nebalí tě doufám...nerad bych se zase pral!

[Tirage]

Fab: otráveně. ne, nebalí. jenom má pocit, že jsme si souzeni... už od školky... skoro má pocit, že jsem už tak od deseti let jeho manželka. a to je o rok mladší... dopeckovala třešně a jde si umýt ruce. když je skoro čistá. natulí se k němu a políbí ho. s tím se neper. je ještě větší než Sam a hrozná vazba... znova líbá. ale já ho nechci. já mám tebe.

[Fabien]

Tir: +V koupelně si jí k sobě přitáhne.+ Moje seš, ještěrko...žádnej vazoun ze školky mi tě brát nebude. A když jsem to nandal Samovi, nandám to i tomuhle, kdyby ti chtěl třeba něco...udělat!

[Tirage]

Fab: hm, to mi bylo skóre - monokl proti naštíplýmu žebru... nechá se přitáhnout a políbí ho. ani jsme pak nemohli... víš co... omdlívals mi... zajede mu dlaní pod tričko. on mi nic neudělá... možná by i chtěl. zašklebí se na Fabiena. ale on to tak neumí...

[Fabien]

Tir: Tss..byl zřízenej dost, nepovídej! +Vyprsí se. A taky se tulí a líbá.+ Dneska ti lae neomdlím a ani potom, co toho dotěru rozmáznu...myslíš, že to umím líp? Co třeba?

[Tirage]

Fab: hladí ho a usmívá se. všechno... všechno se mnou umíš nejlíp... políbí ho znovu a pak se mu vykroutí. a já musím dát péct tu bublaninu... a ty nám ještě chvilku čti. a pak mi zase ukážeš, jak to umíš, lásko, jo?