Kuchyň

[mollyz]

Tir: A vážně jste nikdy nic o Tiřině původu nezjistili? Nebo pátrali jste vůbec? Nebo Tir sama?+ zajímá se upřímně.+

[Isamun]

Molly: dohromady nic. asi to čeká na ni. dřív jsme po tom dost šli. hlavně Et. a Morf možná něco ví a nepoví. ale pak to nějak utichlo, pozbylo to priorit. chvíli kolem puberty Tir zase začala, ale teď to zase ustoupilo. shrne vývoj.

[mollyz]

Sam: Jsem hrozně zvědavá. Někdy, až na to Tir přijde, bych chtěla slyšet celý příběh. Líbilo by se mi to číst jako knihu. Tedy pokud to nebude nic pochmurného...+vstane a jde přece jen utírat nábodí, protože se to tam Samíkovi vrší a má strach o další talíře.+

[Isamun]

Pch, mu nevěří, že umí utřít a umejt nádobí...

Molly: no, taky jsem zvědavej. ale zvykl jsem si. Tir coby záhadná cizinka - to mi dneska připadá spíš legrační. ona vždycky byla spíš legrační prcek, než dramaticky pochmurná.domyje a vypustí vodu a chytí další utěrku. spíš uklízej, nevyznám se, kam to všechno patří. a spíš bych chtěl slyšte zas něco o tobě - je spousta věcí, co nevím.

[mollyz]

Nene! Molly ví, jak je Sam šikovnej!

Sam:+ Poslechne a začne skládat utřené nádobí na svá místa.+ A co bys chtěl slyšet?

[Isamun]

Molly: všechno. od mimina do těď. prohlásí bez rozmýšlení.

[mollyz]

Sam: +Směje se.+ Ale je to vážně docela...no já nevím...nezajímavé...ale jestli chceš+ pokrčí rameny a naleje jim ještě vínko.+ Jako mimino jsem prý byla hrozně roztomilá...to mi zůstalo!+ udělá před ním rádoby roztomilou pózu.+ Byla jsem jedináček a maminka si mě opravdu hýčkala. Mohla si to dovolit - byli jsme opravdu ..no, bohatí? Mamka zemřela, když mi byli čtyři a pak jsem měla hodně chův...ale to už jsem měla i Nicol a Faba. Máma se s Nicol znala. Nebyly kamarádky, ale jako sousedky spolu občas mluvily. Měla jsem růžový pokoj plný panenek, ale brzy jsem je vyměnila za lektvarové nádobíčko.

[Isamun]

Molly. najádo - tak panenky jsi vyměnila za malovýrobu drog? že se nestyd횧 a co bylo dál? popichuje, ale pozorně poslouchá.

[mollyz]

Sam: No, patrně jsem nějaké opravdu dobré drogy vyrobila soudě podle chování Nicolletiných králíků jedno podzimní odpoledne a mojí chůvy jednou večer, když si spletla můj lektvar s čajem...+tváří se nevinně +...Pak? Pak si pamatuju hlavně Fabiena a Nicol...táta byl tehdy ještě fajn, ale moc jsem ho neviděla. Byl často pryč nebo pracoval nebo si zval známé. Myslím, že přátel ani tehdy moc neměl. Nechodila jsem do školy jako Fab. Měla jsem soukromé učitele, ale vždycky když se Fab vracel ze školy kolem našich vrat, utekla jsem s ním. Nicol nám dovolila hrát si všude v domě i venku, tedy pokud jsme se nemrzačili, nestříhali si vlasy...+zaculí se na tu vzpomínku. +

[Isamun]

Molly: mají hotovo, tak si sednou s vínkem ke stolu a Sam poslouchá Mollyiny vzpomínky. je fakt, že tady je to pohoda. Nicolette je skvělá a velkorysá. a Honoré zrovna tak. oba se mi moc líbí. a určitě se člověku můžou přihodit mnohem horší kamarádi, než králík Fabien. připadám si tu jako na Miracles - teda jako ne na návštěvě, ale jako doma. Honoré tu už tehdy byl taky?