Vinný sklípek

[Fabien]

Tir: Propánajána, doufám, že je sýrů zbytek aspoň na tejden, jestli je maj přinýst ty dva, co každou chvíli někde ...maj pauzu (jakoby on to důvěrně neznal.. ). Já bych klidně roztopil, ale nejdřív dotopím tady tu flašku...+ zálibně si prohlíží onu lahev na svatbu schovávanou.+

[Tirage]

Fab: bleskově ji sebere. cha! ta je pro mě. že jsem se tě ujala . to bys musel nějak pěkně poprosit. drží si láhev na hrudí, jak kotě, nebo mimino. a pokukuje po Honorém, jestli svolí, aby se s fabem rozdělila

[Fabien]

Tir: Tsak já jí nejdřív s tebou vypiju a hezky tě poprosím až po desáté večer,až půjdou spát všechny děti...+ navrhuje vesele.+

[Honoré]

Fab: Ty nic nedostaneš, králíku! +zatváří se přísně.+

Tir: +Na ní se ovšem usměje.+ Pokud ovšem slečna nepotvrdí, že se k ní chováš pěkně...

[Tirage]

Honoré: chová se... pěkně... culí se celá rudá. i se na Honorého podívá a oči odvrátí až když on na ni vědoucně mrkne.

Fab: no, možná trošku bych ti nalít mohla... ale to prosení po desáté bude muset být opravdu... oba to nevydrží a musí si dát aspoň malou pusu. po ní je Tir naměkko a jen řekne. tak nám nalej všem...

[Fabien]

Fab: +Ví, že zvítězil a že jeho odměna bude sladká. + Bezva...miluju tě...+uzme flašku a naleje všem a ještě stihne polechtat nenápadně Tir v klíně.+

[Tirage]

Fab: tý! pískne jen, když ji lechtá. pak si všichni ťuknou a připijou. tak na nás!

[Honoré]

+Pozvedne pateticky sklenku.+ Na nás! A na to, že jsme se zde sešli a mohli spolu popít i pobýt. Na krásnou mladou dámu, úspěchy mého syna - ano, dovoluji si říct, že Fabiena pokládám za svého syna a na setkání, která nás ještě čekají. Též dovoluji si připít na můj návrat a fantastická jídla mé milované paní a na tenhle dům, který doufám, že všichni můžete pokládat za domov...+

[Fabien]

+Dojatě poslouchá Honorého proslov. Je na ně zvyklý a má je rád. Mlčky pozvedne sklenku a po dlouhé době se mu nedostává slov.+

[Tirage]

Honoré: poslouchá ho tiše a vážně. a pak si všichni připijí. moc krásně jste to řekl. usměje se na něj a rychle dopije sklenku.

Fab: tak, pánové. vy si ještě dejte a já zatím poběžím domů, abych dala do pořádku aspoň kuchyň a pokoj, než se Nicolette vrátí. aby neomdlela hned mezi dveřma. pohladí Fabiena po rameni a zvedne se z lavice, sebere košík s prázdnými nádobami od svačiny a vyběhne ven ze sklípku.