Pokoj č.14

[Wenai Lafayette]

+ráno, o něco později, se Wenai napůl probere a chce Kim trochu ossahávat, ale zarazí ji skutečnost, že má kalhoty, tak se probere a koukne na ni+ Ty se ve spaní oblíkáš? +zeptá se potichu a zakroutí nad tím hlavou a začne se štrachat z postele+

[Kim Jasper]

(Ne kalhoty, jenom kalhotky)

Co? +zamumlá v polospánku a sáhne po ni, když se štrachá z postele.+ Kam jdeš? +zeptá se rozespale a přetře se oči.+

[Wenai Lafayette]

+usměje se na ni a protáhne se na cestě do koupelny+ Nikam, jenom vstávám. Objednáš něco na snídani, nebo někam zajdem? +zapluje do koupelny a začne si čistit zuby+

[Kim Jasper]

Mhm... +zaprotestuje pořád se zavřenýma očima, aby bylo jasné, že se jí ještě vstávat nechce. Přetočí se na bok a pootevře oči. Zachytí tak ještě několik Wenainých kroků, než se ztratí v koupelně. Pohled na její krásné, nahé tělo ji nakonec přinutí se usmát. Posadí se, přikrývka jí tak sklouzne z nahého hrudníku, ale ona si to nevšímá. Sáhne po telefonu.+ Něco objednám a využiju tak, že tě tady ještě mám. +uculí se. Vytočí číslo na recepci.+ Co by sis dala? +křikne za ní, dokud to někdo nezvedne.+

[Wenai Lafayette]

+vyplivne pěnu a křikne+ Vajíčka se slaninou a čaj, prosím. +oláchne si obličej a vrátí se do pokoje, kde si sedne na kraj postele, pak se s vydechnutím svalí na záda+ Je prvního září. +konstatuje+ Tendle den vždycky vzpomínám , jak jsem chodila do školy, na základku a pak na další školu. A tak nějak.... mi to chybí.

[Kim Jasper]

Ok. +právě jí to někdo zvedne.+ Dobrej. Chtěla bych objednat vajíčka se slaninou, čaj, dva tousty se šunkou a sýrem, kávu a pomerančový džus.... Jo, pokoj 14. Díky. +Složí a lehne si bokem vedle Wenai, hlavu si podepře rukou a druhou ji konečky prstů pohladí po rameně a klíční kosti.+ Hmm... no co si vzpomínám, když jsem byla malá, vždy mě bavilo to nakupování sešitů a pastelek na začátku roku. Ale školu jsem moc v lásce neměla. Obzvlášť to rané vstávání. +řekne po chvilce zamyšlení.+

[Wenai Lafayette]

+zasní se a trochu se usměje+ Jo, ty sešity, vždycky úplně nový a to jak voní nový učebnice. +kousne se do rtu, pak na ni koukne, usměje se, chytne ji za ruku a políbí ji na hřbet ruky+ Raní vstávání? +zamyslí se+ Hm... na to si nějak nevzpomínám. +koukne na ni znova, zpytavě+ Přiznej se: byla jsi šprt?

[Kim Jasper]

+Poslouchá ji, prstama ji hladí po těle a usmívá se, když tak Wenai vzpomíná.+ Opravdu ne? +trochu překvapeně.+ Já to nesnášela. Každé ráno o půl sedmé. Nikdy jsem nebyla ranní ptáče. +pokrčí rameny. Po té otázce na ni chvíli zaraženě kouká a pak se začne smát.+ Jaks na to přišla? +směje se, pak ale přikývne.+ Dobrá, odhalilas mě. Opravdu jsem neměla tak špatné známky, tedy aspoň do sedmé třídy. +zatváří se rošťácky.+ Co ty? Tví bohatí rodiče od tebe nevyžadovali dobrý prospěch? +rýpne si do ni s pobaveným úšklebkem.+

[Wenai Lafayette]

+kývne+ Vyžadovali. Si piš, že vyžadovali, ale většinou jim to nebylo nic platný. +zasměje se+ Dokonce mi najímali učitele, aby mě doučoval. Byla to ztráta peněz a hlavně teda mího času. A byla to nudaaaa! +zívne si+ A proč jsi měla dobrý známky jenom do sedmý třídy? Pak jsi se vzepřela systému?

[Kim Jasper]

Tebe si ani nedokážu představit jako vzornou žákyni. +mrkne na ni se šibalským úsměvem a polechtá ji při tom na břiše.+ Nooo... dalo by se říct, že přišla puberta a s tím padl systém. A doposud mě tak zcela neopustila. +zasměje se rošťácky.+