Pokoj č.8

[Wenai Lafayette]

Pojď sem. +stáhne ji vedle sebe na gauč a koukne na ni, potáhne si z cigára a vyfoukne kouř a pak se nadechne+ Víš, jaá jsem se tě chtěla zeptat, teda jako jestli to není moc osobní, víš... Čím ty se živíš? Jako práce, kde bereš peníze? +zkoumavě se na ni zahledí+

[Kim Jasper]

+Uculí se a pohodlněji se usadí vedle ní. Kotník jedné nohy si vyloží na koleno druhé, vytáhne si své cigarety, zapálí, potáhne a labužnicky vyfoukne kouř.+ Hm? +trochu ji její otázka zaskočí. Dává si načas dokud odpoví.+ Nooo... jak jistě víš, mí rodiče nikdy nesouhlasili se způsobem života, který vedu. Takže když jsem odcházela, otec se zapřisáhl, že z jeho peněz nikdy neuvidím ani vindru. +opět vyfoukne a odklepe popel do popelníku.+ Ale... +významně na ni pohlédne.+ ....ještě jsem ti neříkala o svém strýci, že ne?

[Wenai Lafayette]

+zasměje se+ Ahá, takže bohatý strýček z Ameriky? Tak povídej. +napije se piva a pohodlně se uvelebí a s úsměvem na ni kouká a čeká, co z ní vypadne+

[Kim Jasper]

Nesměj se. +snaží se tvářit uraženě.+ To je náhodou velice vážná věc. +vyhlásí důležitě, ale pak se také zasměje.+ No dobrá, nic originálního, vím. +pokrčí rameny a opět si potáhne.+ Jo, mám bohatýho strýčka z Ameriky, který toužil být kytarovou rockovou hvězdou, ale za druhé světové přišel o ruku, takže toho už moc nezahrál. Asi se ve mě viděl, nebo co. Ale nebýt jeho, nejspíš třískám v ulicích NY do poklic od smeťáků a ne hrám v kapele s tebou... s váma. +usměje se. Pak ale trochu zvážní.+ Když tak nad tím přemýšlím, možná bych ho měla jít navštívit. Nechtěla... +podívá se na ni.+ ...nechtěla bys jít pak se mnou?

[Wenai Lafayette]

+rozzáří se jak sluníčko+ Vážně bys chtěla? To by bylo skvělý! +vykřikne nadšeně, obejme ji a políbí+ A kde bydlí?

[Kim Jasper]

Vážně pojedeš? +zeptá se s úsměvem, který její tvář také rozzáří, ale pak se trochu zarazí.+ No víš... strýc je tak trochu... zvláštní. Já jenom, aby ses nelekla. +upozorní ji.+ Bydlí ve Wisconsinu u Michiganského jezera.

[Wenai Lafayette]

No jasně. +zasměje se a položí si nohy na stolek+ Mě jen tak něco nepřekvapí, já jsem sama dost výstřední, myslíš, že mě tvůj strýček trumfne? +koukne na ni+ Já si myslím, že ne. +řekne, jako by to bylo jasný+

[Kim Jasper]

+Sjede ji kritickým pohledem, jakoby je dva porovnávala.+ Nooo... +začne a pak se zasměje.+ ... já myslím, že ty se mu rozhodně budeš líbit, kočko. A když tam už půjdem, mohly bychom si udělat zástavku v New York a navštívit mé rodiče. Co říkáš? +koukne na ni, co ona na to.+

[Wenai Lafayette]

+olízne si rty a típne cígo+ Až takhle vážně, jo? +zvedne obočí+ Předstvaíš mě rodičům? A co jim řekneš? Že spolu chodíme? +ve tváři má zvědavý a nadšený výraz, v očích jí svítí a je fakt zvědavá, co Kim řekne, ale nezdá se, že by se zlobila, kdyby řekla ne+

[Kim Jasper]

Jo! +přikývne a z očí jí hledí odhodlání.+ Přesně to jim chci říct. +koukne jí do očí, usměje se a proplete si s ní prsty.+ Chci Aby věděli, koho mám ráda. Pokud... ti to ovšem nevadí. +dodá vzápětí. Že by se zas ona nezlobila, kdyby to Wenai nechtěla.+