Pokoj č.8

[Wenai Lafayette]

+trochu kníkne, když ji začne dráždit, trochu se pod jeho doteky kroutí, jako by se tiskla k jeho ruce, kterou ji mydlí, a polibek mu opětuje, lehce pohne zadečkem, aby cítila jeho mužství+

[Richard Prewett]

+Jeho mužství dostává pořádně zabrat, ale pořád se drží, aby jí tam hned nevojel. Skončí mydlící část, pak vezme sprchu, nastaví silnější proud a začne jemně smývat pěnové bublinky, nejdřív od krku a pomalu se sune dolů, k jejímu klínu. Pohlédne jí vážně do očí. V těch jeho se leskne téměř už neudržitelné vzrušení. Rukou jí pohladí po krku, po hraně čelisti, palcem jí obkrouží rty a druhou rukou, vyhledá to citlivé místečko a začne ho nekompromisně proudem vody masírovat.+

[Wenai Lafayette]

+hledí mu do očí, vzrušená až k nesnesení a pak, když ucítí proud vody právě tam, ji trochu povolí kolena, musí se chytnout stěny, aby nespadla, zasténá a přitiskne se k němu ještě víc+ Prosím tě, udělej mi to, prosím. +zašeptá hlasem ztěžklým vzrušením+ Už to nevydržím.

[Richard Prewett]

+Usměje se, ale i ten úsměv je přímo nasáklý chtíčem. No i přes její prosbu trochu proudu ubere a dá jí čas, aby se trochu uklidnila. Zubama jí přejede po čelisti, po krku, jemně jí kousne do kůže, polaská ji jazykem a pak, bez jakéhokoliv varování, proud vody opět zesílí, tentokrát ještě o něco víc, než před tím a zaútočí ním opět na to místo. Chytne ji kolem pasu, aby náhodou neupadla a svými rty se přesune na její rameno.+

[Wenai Lafayette]

+přerývaně dýchá, vydrážděná na hranici možností se ho snaží nějak přimět, aby už se do ní konečně ponořil, zavrtí zadečkem v jeho klíně, chytne ho za boky a přitiskne ho k sobě, zakloní hlavu a tiše, naléhavě sténá+

[Richard Prewett]

+Už se nenechá déle pobízet, navíc už sám není schopný to vzrušení vydržet. Proud vody trochu odkloní, volnou rukou najde její vstup a rychle, nedočkavě do ní vnikne. Opět ji chytne kolem pasu, proudem vody teď začne masírovat její hrudník a začne přirážet silou tak, že při každém přírazu se dostane až na dno a vzápětí z ní téměř vyklouzne, ale nevyklouzne. Přinutí ji trochu se nahnout dopředu, aby byl mezi jejími těly lepší úhel.+

[Wenai Lafayette]

Ách áno. +zašeptá, nebo spíš zasténá, když ho konečně ucítí v sobě, prohne se v zádech a vystrčí na něj zadeček, aby se dostal, co nejhloubějc, přiráží proti němu, nenechá ho ani na chvilku vyklouznout a pomalu, ale soustavně zrychluje tempo, je jí jasné, že tohle, po takovém vzrušení moc dlouho nevydrží+

[Richard Prewett]

+U něj to už taky nebude dlouho trvat, jak to pořád protahoval. Odloží sprchu do držáku tak, aby jim voda necákala na hlavu, chytne si ji oběma rukama za boky a své přírazy ještě zrychlí. Pravidelně do ní naráží a jeho vzrušení se houpe už na samé hranici udržitelnosti.+

[Wenai Lafayette]

+kousne se do předloktí, pak se dlaněmi opře o stěnu a v úžasném tempu přiráží proti němu, její vzdechy jsou čím ddál hlasitější a někdy je možné zaslechnout jeho jméno+

[Richard Prewett]

+Zakloní na chvíli hlavu a užívá si ten slastný pocit, i to jak se jeho tělo při každém přírazu zastaví o její zadeček. Jednou rukou jí zajede mezi nohy a ke všemu jí ještě začne dráždit klitoris. Tak nějak chce, aby si to Wenai pořádně užila.+