Pokoj č.1

[Ares]

Slečna Mystick, no ovšem. S úsměvem jí pohlédne do očí. Měl jsem v úmyslu vás navštívit, ale myslel jsem, že jste někam odcestovala.

[Mystick von Sachsen]

Již jsem se vrátila. Trochu jsem svůj pobyt zkrátila, nebyla to až taková zábava. upije ze své sklenice. Ale moje pozvání stále trvá. posadí se do křesla a urovná si šaty. Víte, musím se vám pochlubit, že v mém lesíku běhá vysoká s tím nejlepším masem.

[Ares]

Má to být pozvání na lov? sedne si proti ní. Při své otázce mírně pozvedne obočí.

[Mystick von Sachsen]

Psi to uloví za nás, ale pokud vím, tak vy jste bůh války, že? To byste zvládl i lov, nemám pravdu?

[Ares]

Mám-li být upřímný, preferuji lov žen a svých nepřátel. (Ten lov žen myslí samozřejmě obrazně) zašklebí se a v očích mu blýskne. Vaše pozvání ale samozřejmě přijímám, jak jsem vám už řekl.

[Mystick von Sachsen]

Lov žen vám jde asi snadno, že? zamrká dlouhými řasami

[Ares]

Co myslíte? odpoví na její otázku otázkou. Při tom ji neustále pozoruje svýma temnýma očima a pohrává se se sklenkou v pravé ruce.

[Mystick von Sachsen]

No, řekněme, že určitě máte u žen úspěch. při posledním slovu ho sjede pohledem odzhora dolů

[Ares]

Všimne si jak si ho Mystick prohlíží. Nenápadně napne svaly, když si upíjí ze sklenice. Rty se mu zvlní v nepatrném úsměvu. Proč jste přišla? zeptá se vážně, spaluje ji při tom pohledem.

[Mystick von Sachsen]

Nevadilo by vám, kdybych si zapálila? vytáhne z výstřihu cigaretu s dlouhou špičkou. No přece kvůli navázání nových známostí.