Pokoj č.12

[Wenai Lafayette]

[Wenai Lafayette]

Dlouho, prakticky od té doby, co jsme to tu otevřeli. +dojde ke dveřím a odemkne je+ Tohle je jeden znašich volných pokojů, jestli se vám nelíbí, tak vám ukážu další. +pokyne do pokoje+ Já myslím, že se tam můžete úplně klidně přijít, tady se zas tak na to jestli máte pozvánku nebo ne nehledí.

[Richard Prewett]

+Vejde dovnitř a rozhlédne se.+ Ne, myslím, že tenhle pokoj mi bude vyhovovat. +spokojeně pokývá hlavou.+ To máte každý pokoj zařízený jinak? +zeptá se pobaveně, když se k Wenai opět otočí.+

[Wenai Lafayette]

Jistě. +mávne na chodbu a poslíček tam vjede s jeho zavazadly+ Tak jako je každý člověk jiný, tak každému vyhovuje jiný pokoj. Snažíme se poskytovat ty nejlepší služby. +usměje se na něj+ Máte ještě nějaké přání?

[Richard Prewett]

A pro mne jste určila tenhle pokoj. + zkonstatuje.+ Zajímalo by mě, podle čeho? +Mrkne na ni.+ Ne, myslím, že prozatím mám všechno, děkuji. +poslíčkovi dá nějaké ty drobné a pak se trochu rozpačitě koukne na Wenai, jestli má dát spropitné i jí.+ Urazilo by vás, kdybych vás místo spropitného pozval na večeři?

[Wenai Lafayette]

+mile a trochu překvapeně se na něj podívá+ Ale vůbec ne. To by bylo.. fajn. +opře se zády o zárubeň dveří+ A kdy večeříte? Teda, vlastně, kdy? +trochu zčervená, jak se tam zakoktala+

[Richard Prewett]

+Předstírá, že si to nevšiml.+ Co byste řekla na zítřejší večer? +posadí se na opěradlo gauče.+

[Wenai Lafayette]

Super, tak jo. +usměje se a má se k odchodu+ Jo, klíče, ta jsou vaše. +podá mu klíče+

[Richard Prewett]

Super. +řekne taky s úsměvem.+ Budu de těšit. A jo, dík. +vezme si od ní klíče.+ Takže zítra.

[Wenai Lafayette]

+usměje se, zavře dveře zvenku a jde na recepci+