Pokoj č.1

[Wenai Lafayette]

[Ares]

Vkročí do pokoje a rozhlídne se. Nespokojeně zavrčí. Tohle se vůbec nepodobá stylu, co má rád. Ještě že tu neplánuje zůstat dlouho.
Když portýr položí tašku ke dveřím a moc se nemá k odchodu, hodí po něm zlostný pohled, no přece jen mu hodí i nějakou tu minci. I když se to portýrovi zřejmě zdá málo, s pozdravem moudře vycouvá z místnosti.

[Ares]

Dá si sprchu a odchází do Slastí.

[Ares]

Zjeví se náhle v pokoji. Slunce je už vysoko na obloze a svítí mu do pokoje. Se zlostným zavrčením zatáhne závěsy. Jak on tohle nesnáší! Všechno to světlo, tenhle pokoj, všechny ty barvy....všechno jak stvořené k tomu, aby člověk překypoval štěstím. Má chuť to tam celé rozmlátit, no pak by to určitě musel zaplatit. Proto si to radši rozmyslí. Ze skříně vytáhne láhev whisky a odebere se do koupelny. Pustí si horkou vodu. Střídavě si upíjí a tříská hlavu o kachličky. Co se to s ním ksakru děje?! Vždycky býval v posteli nezastavitelný. A teď? Znovu si upije. Momentálně má v plánu jediné. Opít se do němoty.

[Ares]

Namáhavě se vyškrábe ze sprchy, prázdna láhev mu vyklouzne z ruky a roztříští se o podlahu. Ani neví jak, doplazí se k posteli, na kterou, tak jak je nahý a mokrý, dopadne křížem. V okamžiku usne.

[Ares]

Konečně se probere. Takovou kocovinu už dávno nezažil. Jde se vyzvracet do záchodu a pak opět vleze do sprchy.

[Ares]

Vyleze ze sprchy, oblékne se a jde dolů na recepci.

[Zaměstnanec]

* Pokojskou hned praští do nosu ten alkoholický odér, tak nejdřív otevře okno. Pak si řekne že to co tam bydlí je pěkný dobytek a všechno tam pouklízí, ale čokoládku na posteli rozhodně nenechá. A zase odejde*

[Ares]

Vrátí se z hóóódně dlouhé procházky téměř střízlivý. Hergot, proč je tady taková zima? Pozavírá okna a zlostně si při tom cosi mumlá. Vytáhne z kapsy novou láhev whisky a uloží ji do skříně. Jeden nikdy neví. Sedne si do křesla, nohy vyloží na stůl a začte se do DV.

[Ares]

Když DV skončí v odpadcích ještě chvíli jen tak sedí a kouká před sebe. Uvědomí si náhle, že má docela hlad. Jelikož místní restauraci ještě nevyzkoušel, rozhodne se udělat to teď. Zvedne se z křesla a zamíří ven z pokoje.