od Nesmrtelný » úte zář 21, 2010 7:36 pm
+Jen stroze kývne, neptá se proč ne, protože ho to vlastně nezajímá. Jsou to její koně, takže ona rozhoduje. Pomalu kráčí kolem stájí, zastaví se u každého boxu a kouká na zvíře která v něm podupává. Nehledá konkrétní druh, stavbu těla nebo třeba barvu, hledá osobnost která by mu vyhovovala. Nakonec se zastaví u očí vyhlížejících z bílé masky+ Ahoj +zamumlá tichým, uklidňujícím, ale přesto pevným hlasem. Vlastně takkvím jakým mluví skoro pořád. Nabídne koni ruku dlaní nahoru, aby si jí mohl očichat+
Nesmrtelnost je jako umírání. Popření. Odmítnutí. Smlouvání. Deprese. Smíření.